Národní přírodní památka Komorní hůrka leží v bezprostřední blízkosti Františkových Lázní. Jde o relikt jedné z nejmladších sopek v Čechách, činné ještě počátkem čtvrtohor. Poté, co ji významný přírodovědec Ignác Born popsal v roce 1773 jako vyhaslou sopku, stala se cílem exkurzí františkolázeňských hostů i vědeckých kapacit.
Komorní hůrka je kulturně-historicky významná lokalita, na které byl počátkem 19. století prováděn výzkum hrabětem Kašparem Šternberkem na popud Johanna Wolfganga Goetha.
Komorní hůrka, bývalý lom na sopečnou strusku mylně považovaný za kráter
Komorní hůrka patří spolu se Železnou hůrkou k nejmladším českým sopkám, jejichž vznik je datován v rozmezí 100-500 tisíc let. Většinu jejího tělesa tvoří sypké vulkanoklastické uloženiny, které byly v minulosti těženy pro stavební účely, mj. i na udržování parkových cest ve Františkových Lázních. Dnes je štěrkovna zatravněna a působí dojmem „kráteru“. Stala se významnou botanickou lokalitou, neboť v ní existuje specifické teplé a suché mikroklima. Nejzajímavějším rostlinným druhem je zde bezesporu vstavač obecný (kukačka, Orchis morio), který je silně ohroženým druhem české květeny.
Foto 1: Dobová pohlednice Komorní hůrky. Kolem roku 1900
Foto 2: Vstup do Šternberkovy štoly
Foto 3: Kamenný kříž nedaleko Komorní hůrky