Publikace ašského muzea o starých tradicích

Už před dvěma lety vydalo Muzeum Aš útlou publikaci, která shrnuje ašské zvyky a tradice v předvánočním čase. Brožura vychází z mnohem obsáhlejší německy psané publikace Gustava Grünera: Sitte und Brauch im Jahreslauf, Ein Beitrag zur Volkskunde des Ascher Ländchen (München-Feldmoching 1960), která však popisuje tradice, zvyky a a církevní rituály (evangelické i katolické, jak se na nábožensky smíšenou oblast sluší) v průběhu celého roku.

Publikace ašského muzea věnovaná předvánočním a vánočním obyčejům začíná už na den sv. Ondřeje tedy 30. listopadu, kdy se prorokovala budoucnost podobně jako třeba na samotný štědrý den (lití olova, štěkot psa atd. ) a provede nás celým adventním obdobím přes vánoční svátky, ke dni sv. Matěje, tedy 24. února, kdy tedy měla (někdy) končit skutečná zima a otevřít se brána jara. Však se také říká: “Svatý Matěj ledy láme, nemá-li jich, nadělá je.”

A jak tedy vypadá ašský Ježíšek? Většinou naděloval až o 1. svátku vánočním mezi 6. a 7. hodnou ráno. Přijížděl však už během noci ve zlatých saních tažených bílým koníkem, proto mu děti připravovaly mezi okna seno nebo oves.

K vánočním svátkům patřilo a patří cukroví. Zkuste si připravit pravý ašský bramborový perník