Jedním z bodů na území Národního geoparku Egeria je i Pomezná. Ložisko stavebních písků je předmětem těžby od počátku 20. století, surovina byla použita například i při stavbě hráze přehrady Skalka. Využitelnost ložiska je komplikována sesuvem v severním a severozápadním předpolí ložiska. V odlučné hraně sesuvu vycházejí zvětralé horniny arzberského krystalinika a dále na západ smrčinská žula.

 

Naučná tabule Národního geoparku Egeria

Poblíž této jsou i pozůstatky středověké tvrze Pomezná (něm. Markhausen), nacházející se 9 kilometrů severozápadně od Chebu na břehu přehradní nádrže Skalka. Její zbytky byly v roce 1963 zapsány jako kulturní památka České republiky.

Pomezná/Markhausen na dobové fotografii z roku 1928 (z knihy Unser egerland im Bilde)

Během věků zůstala jen čtyřhranná věž, jež byla základem pro stavbu tvrze v polovině 16. století. Tato tvrz byla později přestavěna na mlýn.

Po roce 1950 se Pomezná dostala do zakázaného pásma a vesnice zanikla. Na místě dnes stojí jen původní čtyřhranná věž bývalé tvrze.

Majitel Petr Jaška, jehož prarodiče zbytky tvrze koupili spolu s chalupou, se snaží věž tvrze zrekonstruovat do původní podoby. První záchranné práce začaly již roku 2015. Během dvou let do roku 2018 dorovnal výšku zdiva do původní výšky a vybudoval provizorní nízkou střechu, pod níž chce nechat stavbu dva roky vysychat. Mezitím se chce pustit do spárování a výhledově vybudovat repliku původní vysoké, několikapatrové střechy kryté pálenými taškami. V mezidobí plánuje se věnovat sousednímu stavení, jehož základy odkryl archeologický průzkum. Na jeho půdoryse chce vybudovat muzeum lokality a zaniklé vsi, ve spolupráci s Národním památkovým ústavem a Muzeem Cheb.

Aktuálně probíhá na tvrzi stavba krovu. Za zaslání fotgrafií, které pořídila Jana Hradecká, děkujeme Petru Jaškovi.