Zpracoval: Ing. Martin Šefrna
Dozor investora: Bc. Jiří Loskot, Česko-bavorský geopark
Zástupce investora: Ing. Michael Rund, ředitel Muzea Sokolov
Zpracováno v listopadu roku 2023
Titulní list závěreční zprávy
TECHNICKÁ ZPRÁVA
1. Úvodní údaje
2. Báňsko - geologické poměry
3. Báňsko - technický a archeologický průzkum ODD-K3
4. Báňsko - technický a archeologický průzkum SDD III
5. Závěry, doporučení
GRAFICKÉ PŘÍLOHY
P1 Přehledná situace důl Jeroným
P2 Dokumentace průzkumu ODD-K3
P3 Archeologický průzkum ODD-K3
P4 Dokumentace průzkumu SDD III
P5 Archeologický průzkum SDD III
Předmětem předkládané zprávy je technický popis průzkumných prací v rámci báňsko- technického a archeologického průzkumu NKP důl Jeroným v části SDD III a ODD komory KЗ. Průzkumné práce byly vyvolány provedenými zajišťovacími pracemi v roce 2023 záměrem pokračovat v projektu „Náprava škod na dole Jeroným".
Byly realizovány prospekční a průzkumné práce za účelem zjištění báňsko-technických poměrů a jejich ověření v místě. Spolu s výkopovými pracemi v zájmových místech SDD a ODD byl proveden archeologický průzkum ve formě dokumentace, sběru a záchrany archeologických nálezů.
NKP důl Jeroným se nachází 6 km od města Krásno ve směru na Sokolov. Důlní díla za účelem těžby cínových rud byla vyražena v období 16.-18. století v endokontaktu krušnohorských žul masívku Krudum, v jeho jižní části při kontaktu s nadložními pararulami. Důlní díla jsou tvořena vydobytými komorami propojenými chodbicemi vyraženými v biotitické žule ve sklonu ložiska 20-45°k jihu. S povrchem jsou spojena prostřednictvím závalů vydobytých komor nebo šachtic a nově obnovenými šachtami. Mocnost nadloží činí 2,0 m na výchozu ložiska, v úrovni odvodňovací štoly až 50 m. Zrudněné zóny v žulách (greiseny) tvoří v příkontaktní zóně několik paralelních poloh, které byly předmětem exploatace a předurčovaly způsob rozfárání ložiska, tzn. nepravidelné komorové dobývání s ponechanými mezikomorovými pilíři kritických parametrů. Kromě těžebních důlních děl jsou součástí dolu také průzkumná důlní díla ve formě nálezných šachet a průzkumných štol úsporného profilu. Velmi významnou součástí dolu jsou odvodňovací štoly. Jednou z nich je známá a již zrekonstruovaná odvodňovací štola Jeroným vyražená jižním směrem v délce cca 420m, která odvádí důlní vody z komplexu ODD do erozní báze Chalupeckého potoka. V současné době se pracuje na obnově nově objevené odvodňovací štoly Barbora. Předmětem průzkumných prací je komplex SDD III a komplex ODD - komora K3 NKP dolu Jeroným vzhledem k předpokladům a požadavkům na vzájemné propojení obou komplexů.
Za účelem průzkumu ODD byl proveden průzkum komory K3 in situ. Po prohlídce komory ve tvaru písmene „A“ bylo provedeno její zmapování a zaměření technologií 3D, viz příloha P2. Při následném zpracování a vyhodnocení byly zjištěny následující skutečnosti:
➤ Komora je vyražena ve zrudněné poloze ve sklonu 30-35° v úrovni povrch až odvodňovací štola, kde spodní část komory je zatopená a svrchní část na výchozu zavalená. Délka komory ve směru ložiska přesahuje 40 m.
➤ Její atypický tvar písmena A obsahuje dvě proti sobě vyražené rozrážky (polohově i výškově ověřeno ve 3D modelu), v místě předpokládaného vzájemného propojení.
➤ Obě rozrážky jsou na čelbě zakončeny závalem (viz P2), který je vyteklý do vyražených chodeb. Vodorovná vzdálenost obou závalů mezi sebou činí 2,8 m.
➤ Zjištěné výsledky průzkumu naznačují přítomnost neznámého důlního díla. Proto byla následně pravá rozrážka zařazena do průzkumu pomocí zaměření laserové technologie a průzkumných sond před ústím pro ověření pevné skalní počvy.
➤ Pravá rozrážka má celkovou délku cca 7,0 m se dvěma zalomeními. Vyražená jev úsporném profilu. Na čelbě písčito-kamenitý zával s prosakující vodou.
➤ Před ústím rozrážky v komoře se našla v sedimentu řada dřevěných původních prvků. Jedná se o torza fošen, kulatiny, trámky a bočnice žebříků, viz příloha P3. Pravděpodobně z navazujícího důlního díla. Dřevěné prvky byly uloženy in situ v komoře K3-ODD.
➤ Kromě výdřevy se našla také železná skoba - hák délky 24 cm a výšky 5,5 cm v místě zahnutí, viz P3. Ta byla vynesena na povrch a předána zástupci muzea.
➤ Na počvě před rozrážkou, v komoře K3 byl odkryt dřevěný odvodňovací žlab délky2,5 m a šířky 20 cm, viz příloha P3. Žlab byl následně vyjmut z počvy a uložen in situ v komoře K3 naproti ústí rozrážky, viz příloha P3.
➤ Kromě železné skoby délky 24 cm průzkum detektorem kovů nepřinesl žádné nové nálezy kovového charakteru v pravé části komory K3. V odvalu komory K3 naproti ústí byl nalezen pozůstatek želízka zoxidovaného na plochém kameni. Železné předměty (skoba, torzo želízka) byly předány správci dolu.
4. Báňsko - technický a archeologický průzkum v SDD III
Po prohlídce komplexu SDD III bylo provedeno zmapování spodních partií nad hladinou vody a zadního výstupu směřujícího k povrchu zakončeném závaly z povrchu. Pro velký rozsah komplexu nebylo provedeno zmapování předního a prostředního sestupu, viz příl. Р4.Z průzkumné sondy situované ve střední části zadního výstupu byly z naplavených sedimentů vyzvednuty nalezené keramické střepy a uloženy v místě výstupu na skalním výběžku. Průzkumná sonda lokalizovaná v prostředním sestupu komplexu v místě propojky byla mělká do 1,0 m a neposkytla žádné archeologické nálezy. V předním sestupu v místě propojky u kamenné základky skládané nasucho byl nalezen pozůstatek ohniště z metody „sázení ohněm“. Ve skalním výklenku se nachází velmi zachovalé ohořelé původní dřevo z použité metody rozpojování zrudněného horninového masívu, viz foto č. 1.
Foto č.1 - Pohled na ohniště ve výklenku horninového masívu v SDD III - propojka
Ve spodní části předního sestupu v místě předpokládaného napojení komplexu na zajištěnou šachtici KŠ1 se v závalovém materiálu vyteklém do komory nachází zbytky původní výdřevy, viz toto č. 2.
Foto č. 2 – Pohled na zával vyteklý do komory SDD III se zbytky výdřevy
V horní komoře zadního výstupu se pod závaly z povrchu na výchozu ložiska nachází profil slepé šachty. Je obdélníkového profilu 2,7 x 1,1 m, ručně předky vytesaného ve zdravé žule. Doporučuje se pokračovat v již započatých průzkumných pracích, zejména v předním sestupu (odkrytá nová chodba), v prostředním sestupu a ve spodních zatopených partiích SDD III v období sucha, kdy je hladina zakleslá. V komplexu SDD III byl proveden průzkum detektorem kovů. Nalezena celá řada železných předmětů, od hřebů z výdřevy po úlomky želízek a neidentifikovatelných malých předmětů velikosti 1,0-5,0 cm výrazně postižených korozí - oxidací Fe. Z významných nálezů byla vyzvednuta dvě kompletní želízka velikosti 10,5 cm a 7,5cm a jedno torzo želízka bez špičky délky 7,0 cm. Dokládající způsob rozpojování horninového masívu v 16. století předky pomocí mlátku a želízka jako rozpojovacího nástroje. Dokumentace nálezů je uvedena v příloze P5, kterou tvoří mapa části SDDIII s fotodokumentací želízek a označenou polohou nálezu.
Jedno želízko s oxidační vrstvou délky 10,5 cm bylo nalezeno v horní komoře zadního výstupu komplexu. Druhé (torzo želízka) v sedimentu poblíž závalu předpokládaného napojení šachtice KŠ1. Třetí před ústím průzkumné chodby nad zatopenými komorami komplexu SDD III. Želízka byly zbaveny sedimentu a hrubé vrstvy koroze. Je nezbytné provést další povrchové a hloubkové vyčištění od oxidů Fe a jejich odbornou konzervaci. Veškeré vyzvednuté železné předměty byly předány správci dolu a zástupci muzea.
V souladu se smlouvou o dílo byly na dole Jeroným v Čisté provedeny průzkumné práce zaměřené na zmapování základních báňsko-technických poměrů a vyzvednutí objevených archeologických nálezů v komplexu SDD IIl a komplexu ODD komory K3. V průběhu průzkumných prací byla nalezena předpokládaná poloha napojení komplexu SDD III na zajištěnou šachtici KŠ1. Dále zjištěna slepá šachta v zadním výstupu napojená pravděpodobně na navazující neznámá důlní díla. Dvě horizontální chodby, z nichž jedna po pár metrech končí čelbou a druhá je významně delší a předpokládá napojení neznámých důlních děl. Vyžadující další průzkum. V komoře K3pak byly ověřeny dvě rozrážky dle mapování vyražené proti sobě a obě zakončené závalem - kuželem navazujících důlních děl. Ostatní rozrážky v komoře jsou zakončené čelbou. Dřevěné nálezy z komory K3 byly uloženy in situ. Jedná se o dřevěný žlab, výdřevu a fošny, bočnice žebříků apod.
V komplexu SDD III byl proveden průzkum na původní železné předměty. Archeologické nálezy ve formě želízek, hřebů a neznámých předmětů silně postižených oxidací Fe byly vyzvednuty a předány správci dolu. Významné nálezy ve formě tří želízek dokládající historickou těžbu 16. století pomocí rozpojovacích nástrojů mlátku a želízka byly zadokumentovány a předány do muzea. Nálezy byly učiněny poblíž závalu předpokládané šachtice KŠ1, před ústím průzkumné chodby a v horní komoře pod závaly na výchozu komory. Perspektivní propojení komplexů se předpokládá pod úrovní odvodňovací štoly, tedy pod hladinou vody zatopených podzemních prostor dolu Jeroným, kde dochází ke vzájemné komunikaci podzemní vody. Bylo pozorováno zaklesnutí hladiny podzemní vody v zatopených prostorách cca -5 m. V souvislosti s odvodňovací štolou Barbora a registrovanému podstavu podzemní vody při průzkumu v zatopených komorách SDD II, SDD III a ODD (zaklesnutá UHPV až -5,0 m v období říjen 2023), je doporučen související průzkum a objasnění hydrogeologických a báňských poměrů spodních partií dolu Jeroným.
Příloha 1: Přehledná situace dolu Jeroným
Příloha 2: Dokumentace průzkumu ODD-K3
Příloha 3: Archeologický průzkum ODD-K3
Příloha 4: P4 Dokumentace průzkumu SDD III
Příloha 5: Archeologický průzkum SDD III
Foto 1-3: Důl Jeroným