Dne 27. ledna 2025, tedy v den, kdy si připomínáme oběti šoa, byl na vernisáži v Městském muzeu ve Františkových Lázních představen model synagogy, která byla nacisty zničena v roce. Do lázeňského města se tak, víc, než symbolicky vrátil židovský svatostánek. Vytvořil jej Bohuslav Karban z Aše. Pojďme si připomenout některé události, které se fratiškolázeňské synagogy týkají.

Autor modelu, Bohuslav Karban, před svým mistrovským dílem

Židé ve Františkových Lázních

Židé se ve Františkových Lázních objevují bezprostředně po založení města v roce 1793. V první řadě jde zejména o obchodníky z blízkých obcí. Postupně do města přijíždějí i židovští pacienti. V roce 1830 je otevřena i košer restaurace, která se stala také prvním místem židovské bohoslužby. V roce 1845 františkolázeňský lékař Fridrich Boschan založil fond na podporuchudých Židů. V roce 1863 byl založen Židovský náboženský spolek, jehož oficiálním představitelem se stal Philipp Adler. Právě on přichází s myšlenkou vybudovat pro tehdy již početnou františkolázeňskou židovskou komunitu synagogu.

Byla zorganizována sbírka, do níž přispěl sám císař František Josef I, členové židovského spolku i Město Františkovy Lázně. Architektonický návrh vytvořil v pseudorománském stylu Karl Wiedermann.  V synagoze se nacházel modlitební sál, jehož spodní část byla určena pro muže a horní galerie v podobě „U“ sloužila ženám.

Stavba započala na podzim roku 1874. Slavnostní otevření pak proběhlo 12. srpna 1875. Synagogu vysvětil karlovarský rabín dr. Plaut. Celkové náklady na výstavbu synagogy dosáhly výše 30 000 zlatých. Ve stejném roce, kdy byla slavnostně otevřena nová synagoga vzniká ve Františkových Lázních ze židovského náboženského spolku i Židovská náboženská obec a je zřízen i židovský hřbitov. V roce 1887 architekt Gustav Wiedermann, syn stavitele synagogy, vypracoval projekt budoucí židovské nemocnice. K otevření a vysvěcení židovské nemocnice, která plynule navazovala na stavbu synagogy došlo 15. května 1898. Oficiálně nesla název Kaiser Franz Josef-Jubiläums-Hospital.

Nemocnice byla postavená v maurském stylu. Oblé nároží nemocnice zakončovala koncha, nad níž se tyčila prostřední mohutná věž, na které byly umístěny desky s desaterem. Vedle prostřední věže byly dvě menší. Všechny tři věže byly ozdobeny kupolí se šesticípou hvězdou na vrchu. Do budovy se vstupovalo z dnešní Americké ulice širokým vjezdem na dvůr. V přízemí byl byt správce objektu, tři nemocniční týdny pokoje a toalety. Nad kuchyní se nalézal pokoj ošetřovatele.

Léčebný cyklus trval čtyři a společně se zde mohlo léčit až 60 osob. Nemajetným pacientům byly veškeré služby poskytovány zdarma. Podle sčítání obyvatel se v roce 1930 přihlásilo ve Františkových Lázní k izraelskému vyznání 63 osob. Byť šlo o menší náboženskou nacionalismu obec, její členové ostře a odvážně vystupovali proti narůstajícímu německému a antisemitismu.

Křišťálová noc v Chebu

Chebský pogrom ve 14. století odpovídá svým násilným charakterem událostem, které následovaly po dlouhých 600 letech, po připojení českého pohraničí k nacistickému Německu. Samozřejmě, že Chebsko nebylo až do Křišťálové noci antisemitských projevů prosté. Vzpomeňme na schöneriánské hnutí z přelomu 19. a 20. století. Událost, která vešla do dějin jako Křišťálová noc, odstartoval atentát na sekretáře německého velvyslanectví Ernsta von Ratha v Paříži, kterého dne 7. listopadu 1938 zastřelil židovský mladík Herschel Grynszpan.

O dva dny později (v noci z 9. na 10. listopadu 1938) vypukl na území nacistického Německa a připojených územích pogrom, kterému se kvůli střepům z vyrabovaných židovských obchodů říká Křišťálová noc (jinak také Listopadový nebo Říšský pogrom). Část Židů byla vyhnána do českého vnitrozemí už po připojení Sudet k Říši, zbytek právě o Křišťálové noci, kdy docházelo k násilnostem, a dokonce i vraždám. Dne 13. listopadu byl Cheb oficiálně vyhlášen jako Judenrein (bez Židů).

Františkolázeňská synagoga i s židovskou nemocnicí byla zapálena dne 10. listopadu 1938. O samotném ničivém aktu nemáme mnoho zpráv. Pamětníci požáru potvrdili, že kromě členů SA se žhářství účastnili i místní na hasiči, ostatní, kteří podobně jako v jiných městech, dohlíželi na to, aby se požár nerozšířili městské budovy. Trosky synagogy měly být strženy až v roce 1944. Prázdný pozemek nebyl dosud zastavěn.

S myšlenkou vytvoření modelu františkolázeňské synagogy přišel v roce 2023 tehdejší ředitel Městského muzea Františkovy Lázně, který vypracoval i podrobný projekt, který po jeho odchodu převzalo nové vedení a myšlenku Aleše Česala uskutečnilo.

Vytvořením modelu byl pověřen Bohuslav Karban z Aše. Na modelu pracoval devět měsíců a věnoval mu přibližně 800 hodin. Model je postaven v měřítku 1:25 a je postavený z plastu. Velikým štěstím bylo, že se dochovaly stavební plány a díky tomu mohl Bohuslav Karban pracovat i v detailu.  Je kolorován, a dokonce je v něm zabudováno vnitřní osvětlení. Je umístěn v expozici Městského muzea Františkovy Lázně.

Foto: Aleš Česal, Petra Dančová a Bohuslav Karban