Střetnutí u Nebes a Žďáru bylo menší válečnou srážkou mezi pruskou armádou pod velením generála Fridricha Augusta von Fincka a rakouským vojskem vedeným polním podmaršálkem Janem Zikmundem hrabětem Macqu. a ire z Inniskillen během tažení pruské armády k bojům ve Frankách během tzv. sedmileté války. Odehrála se mezi 8. a 9. května 1759 v okolí vesnic Nebesa a Nový Žďár nedaleko Aše ve výspě západních Čech. Prusové provedli zdařilý přeshraniční výpad, který donutil rakouskou armádu k postupnému vyklizení dvou obranných pozic a ústupu směrem k Chebu.
Mědirytina zachycující bitvu u Nebes 8. května 1759. Originál je uložen v muzeu v Plavně.
Předvoj pruských vojsk se nedlouho po překročení hranice 8. května 1759 střetl s rakouskými pohraničními jezdci, tzv. pandury, kteří se, po zjištění výrazné pruské převahy, rychle stáhli za obrannou linii u Hranic. Nastalou situaci vyhodnotilo rakouské velení jako pruský pokus o další z vpádů do českého vnitrozemí a spěšně rozhodlo o přesunu svých pozic od Hranic na narychlo opevněnou linii mezi obcemi Nebesa a Nový Žďár, orientovanou na sever a rozloženou od západu k východu. Tu tvořila především zákopová dělostřelecká baterie pro sedm děl, zázemím a velitelským stanem, kterou rakouští vojáci spěšně vybudovali. Další dva rakouské kanóny byly umístěny blíže Novému Žďáru. Finckovy jednotky dostaly rozkaz protivníka pronásledovat, postoupily až k nové rakouské linii, avšak obě vojska byla od sebe vzdálena natolik, že byla schopna vzájemně vést pouze nepřesnou dělostřeleckou výměnu.
Údajně dopad dvou dělových koulí vystřelených Prusy mezi jednotky rakouských husarů vyvolaly v rakouském vojsku chaos a bylo rozhodnuto o zahájení dalšího ústupu ve směru na Cheb. Pruská armáda pak zahájila pronásledování Rakušanů, na jejich opevněné linii pak narazila na zadní voje císařské armády, které se mezitím podařilo zorganizovat spořádaný ústup na jihovýchod přes Hazlov. Závěr boje pak představovalo dobytí rakouských baterií pruskými husary. Pro neznalost terénu a nejistých zprávách o rakouských stavech vojska pak Prusové svůj postup zastavili a stáhli se do Aše. Během pruské přítomnosti ve městě a jeho okolí docházelo z jejich strany k četnému rabování a krádežím peněz či potravin.
Ztráty na rakouské straně byly v řádu desítek, maximálně několika stovek padlých, pruské ztráty pak byly násobně menší. Na místě bitvy zůstalo zachováno rakouské dělostřelecké opevnění, jež bylo pak v 80. letech letech 20. století a roku 2019 podrobeno archeologickým výzkumům.
Foto 1: Zbytky opevnění u NebesFoto 2: Archeologický výzkum fortifikace u NebesFoto 3: Kaple Panny Marie na návsi v Nebesích