Staré Sedlo - Minerální závod Svaté Trojice

Oleum a kaput mortum z údolí Ohře

Výskyty hnědého uhlí a kyzů v třetihorních sedimentech představují surovinovou základnu rozvoje průmyslu na Sokolovsku. Uhlí se zpočátku nepoužívalo jako palivo, ale jako chemická surovina. Roku 1573 je poprvé zmiňována existence minerálního závodu Svaté Trojice u Starého Sedla, nejstarší továrny na výrobu kamence, kyseliny sírové a zelené skalice v regionu. K těžbě suroviny a odvodnění dolů byla vyražena štola Jana Křtitele, která je dnes kulturní památkou.

Keramické nádoby sloužící při chemické výrobě v minerálních závodech. Expozice Muzea Sokolov

Minerální závod Svaté Trojice ve Starém Sedle byl založen v polovině 16. století. Podle zápisu ve falknovské městské knize byl závod v roce 1573 v čilém provozu. Získával se nejprve kamenec a později také skalice a vitriolový kámen k výrobě dýmavé kyseliny sírové (olea). Při výrobě kamence se využívalo nejprve  lidské moči, sbírané v okolí do sudů a odvážené do Starého Sedla ke zpracování. Když však řádil v této oblasti v roce 1582 mor, vzepřelo se obyvatelstvo proti tomuto nehygienickému nařízení vrchnosti. Výroba pak přešla na kyzové lupky, které se v okolí hojně vyskytovaly . 

Počátkem 19. století se Sokolovsko stalo důležitým centrem českého kamenečného průmyslu. Ve Starém Sedle byly dva minerální závody, ze kterých se zásluhou průmyslníka Johanna Davida Starcka (1770-1841) staly moderní průmyslové provozy. Dolní minerální závod Svaté Trojice stál u štoly  Jana Křtitele  na pravém břehu Ohře. Kyzové uhlí s pyritem se do něj naváželo vozíky ze štoly. Z části materiálu se získával síra pálením ve vyháněcích pecích, zbytek se vršil na hromady, kde se vlivem povětrnostních vlivů a a za zkrápění vodou kyzová hornina rozkládala na kyselou hlínu, ze které se získával síranový výluh do výroby. 

V roce 1888 skončila produkce síry a roku 1896 i kamence a zelené skalice. V roce 1899 byl provoz opuštěn a zařízení demontováno. v období 1902-1945 se v závodu pálila leštící červeň zvaná poteé, která byla z velké části vyvážena, do bavorských a pruských brusíren a sklářských dílen. 

V hlubokém a krajinářsky hodnotném údolí Ohře jsou významné geologické profily s pseudokrasovými jeskyněmi a paleontologická lokalita třetihorní flóry. Celkem je po obou stranách údolí známo přes dvě desítky skalních dutin, největší jeskyně Cikánka je přes 40 metrů dlouhá. Území je chráněno jako Přírodní památka Údolí Ohře.

Celé území přiléhá k cyklostezce z Lokte do Královského Poříčí, na kterou se dostanete po visuté lávce přes řeku Ohři.