V neděli 27. 7. 2025 proběhlo na lokalitě pravěkého mohylového pohřebiště z doby bronzové setkání s historickými technologiemi, především se vztahem ke zpracování dřeva. Návštěvníci si také mohli prohlédnout ukázky jak autentických archeologických nálezů, tak i jejich replik. Návštěvníky seznamoval v pravidelných intervalech s historií pohřebiště archeolog Muzea Cheb Michal Beránek. Dětskou část programu měl na starosti pracovník muzea Jiří Kropáček. Děti si mohli vyzkoušet tvoření pravěkých šperků či si vyplnit hravé pracovní listy.
Michal Beránek nás informoval o záměrech s touto lokalitou v rámci přeshraničního programu Interreq: Po stopách historie. Německo-česká kulturní oblast a její kořeny. Do dvou let by celou lokalitu měli upravit zahradníci, vznikne model mohyly, odpočinkový altán i nové informační tabule.
Aktuální stav pohřebiště
Tento projekt by měl přinést aplikaci, která zároveň propojí další funerální památky v česko-bavorském pohraničí a poskytne i rozšířenou realitu. Vznikne tak v regionu nový turistický fenomén rozšiřující nabídku turistických cílů lázeňského trojúhelníku, který nemá na svém území obdoby. Dojde k zviditelnění archeologických památek, seznámení široké veřejnosti s jejich významem, dopadem na současnou společnost, ale i potřebě jejich ochrany a výzkumu. Tento typ turistického přeshraničního propojení památek, které náleží k jednotnému kulturnímu okruhu, zde doposud nebyl.
Stav pohřebiště v roce 1943. Zdroj: Muzeum Cheb
Z webových stránek Muzea Cheb se k projektu dozvídáme:
Náplní projektu bude turistické propojení česko-bavorského pohraničí na pozadí kulturně-historického dědictví a tím i rozšíření volnočasových aktivit pro širokou veřejnost ve dvojjazyčné realizaci.
Naším záměrem je seznámit co nejširší veřejnost s archeologickými lokalitami funerálního (pohřebního) charakteru na obou stranách dnešní hranice a poukázat tak na dlouhodobý společný kulturní vývoj. Hlavní realizací na české straně bude revitalizace mohylového pohřebiště z mladší až pozdní doby bronzové (1200 až 800 př. n. l.) nacházející se nedaleko Žírovic (k. ú. Horní Lomany, město Františkovy Lázně). Zde se již ve 40. a 50. letech 20. století nacházel pamětní park, který však následně zpustl a památkově chráněná archeologická lokalita se změnila v lesní porost a je jen velmi těžko rozpoznatelná.
Archeolog Michal Beránek seznamuje návštěvníky s minulostí i s budoucnocností žírovického pohřebiště
Revitalizace představí tuto výjimečnou památku nejmodernějšími interaktivními postupy. Bude zde obnoven altán, který bude vystavěn pravěkými stavebními technologiemi a bude fungovat jako turistický přístřešek či zázemí pro dětské edukační programy. Na ploše pohřebiště si návštěvník bude moci přímo prohlédnout řez mohylou, skříňkový či jamkový hrob, které byly autenticky na této lokalitě nalezeny. Plocha bude rozšířena o informační tabule a samozřejmě i další aktivity pro nejmenší. Návštěvníci si budou moci osahat rekonstrukce nádob a nářadí z doby bronzové.
Výroba kovů
Hlavním propojujícím prvkem pak bude dvojjazyčná mobilní aplikace, která plánované lokality ještě více přiblíží návštěvníkům. Bude sloužit jako turistický průvodce po „digitálním“ návštěvnickém okruhu. Pomocí této aplikace nebude zájemce na lokalitu pouze doveden, ale dozví se i další doplňující informace, například si bude moci prohlédnout historické či dokumentární fotografie. Prostřednictvím rozšířené reality bude přenesen i do minulosti, prohlédne si jak jednotlivé lokality vypadaly v době výstavby, ale i zániku či archeologického objevování. Nedílnou součástí je také část her a kvízů, kdy si návštěvníci budou moci upevnit a zopakovat nově nabyté znalosti.
Tradiční opracování dřeva
Je patrné, že projekt se týká více lokalit. Českou stranu pak také bude zastupovat poloha Johannisberg u Třebeně, kde se nacházelo raně středověké pohřebiště i moderní hřbitov. Do třetice se bude jednat také o mohylové pohřebiště z doby bronzové tentokrát u Lužné (dnes část města Františkovy Lázně). Na německé straně bude do projektu zapojeno raně středověké pohřebiště Barbaraberg, polokulturní lokalita Rauher Kulm a samozřejmě expozice partnera projektu archeologického parku v Bärnau. Zde se návštěvník podrobně seznámí s podobou a technologiemi výstavby funerálních památek.
Plán se zakreslenými pravěkými objekty. Zdroj: Muzeum Cheb
Malá historická poznámka. Nejde o první pokus, jak tuto významnou archeologickou lokalitu dostat do širšího povědomí. Ve 40. letech proběhl také jeden pokus, ovšem poplatný své době a navíc nedokončený.
Mám na mysli mohutný runový kámen, který stojí v kamenolomu Häuselloh u Selbu v SRN. Jde o někdejší Paukertův kamenolom, který je dnes technickou památkou. Žulový kámen, o kterém je řeč, je vysoký 375 a 185 cm široký. Až do roku 1982 ležel svou lícní stranou zahrabán v zemi u cesty vedoucí do zmíněného kamenolomu. Zde ho znovuobjevil tehdejší lesmistr Hans Popp. Historie kamene je poněkud zmatená. Kámen sám pochází ze žulového lomu z Lipné u Hazlova. Tam vznikl i runový nápis, který v českém překladu zní:
„Já svědectví přináším ze starých časů:
Zde, východně od jezera, bydleli pracovití lidé, čistých myšlenek, stavěli domy pomocí nástrojů, byli moudří, obeznámeni se zbraněmi, neznali železo, ale jejich ruda byla rovna zlatu:“
Kámen s runovým nápisem, který měl stát původně na pohřebišti v Žírovicích. Foto Rudolf Habermann
Nápis vznikl v roce 1944 a jeho objednavatelem byl profesor Schillerova gymnázia Hirsche z Chebu. Lom v Lipné byl však uzavřen a výroba se přesunula do Häusellohu u Selbu. Tam byl přesunut i obelisk s nedokončeným nápisem a odložen nedaleko lomu. Profesor Hirsche navíc umrzl v chatce nedaleko žárového pohřebiště u Žírovic, kam zamýšlel monument umístit.
Po jeho smrti se přemýšlelo o umístění památníků někde v Chebu, ale k tomu nakonec nedošlo.
Archeolog Michal Beránek poskytuje rozhovor iformační a zpravodajský portál Živé Chebsko