V okolí Habartova a Lítova se nachází jeden z nejbohatších výskytů křemencových balvanů, lidově nazývaných sluňáky. Nejzajímavější a největší kamenné bloky spatříme severně od obce, při vycházce příměstským lesem mezi Habartovem a městskou částí Kluč. Největšímu z největších se odedávna říká „Velký kámen“ a má úctyhodné rozměry: nad úroveň terénu vystupující část je dlouhá 7,4 metru, široká až 5,6 metru, vysoká až 3,2 metru a váží asi 210 tun.
Na temeni „Velkého kamene“ se nachází několik skalních mís, které vznikly zvětráváním a odnosem méně odolných částí kamene. Původ habartovských balvanů sahá do období ukládání starosedelského souvrství před 34 milióny let. V tomto období docházelo k usazování a hutnění hrubozrnného i jemnozrnného štěrku a písku pravěké řeky.
Ukázky tohoto geologického procesu jsou známé z údolí řeky Svatavy v okolí stejnojmenné obce a zejména z údolí Ohře u Starého Sedla, po kterém byl soubor vrstev pojmenován. Naše oblast se v tomto období nacházela jižněji. Ve velmi teplém podnebí docházelo ke kaolinickému zvětrávání svorových rul, uvolněné křemičité látky stmelily valouny, oblázky a zrna písku.
Zatímco měkké horniny během času zvětraly a byly odplaveny, tvrdé a odolné bloky křemenců odolaly do současnosti. Habartovský „Velký kámen“ je pravděpodobně největším sluňákem v České republice. Sluňáky se roztroušeně vyskytují v celém Českém masivu, známé jsou například z Kadaňska, Mostecka, jihočeských pánví či Plzeňska. Jako svědkové geologické minulosti našeho kraje si rozhodně zaslouží pozornost.
Text a foto Petr Uhlík
Text převzat z časopisu Arnika
Foto 1: Velký kámen – největší z habartovských sluňákůFoto 2: Spojené skalní mísy na temeni Velkého kameneFoto 3: Další z habartovských sluňáků v lese severně od města