Benešův palouček

Místo, kde se psaly dějiny Československa

Vcelku nenápadné místo, vskutku palouček, připomíná ilegální přechod budoucího ministra zahraničních věcí a prezidenta Československa Edvarda Beneše (1884-1948) do Bavorska, a odtud do  Švýcarska za hlavou zahraničního odboje T. G. Masarykem. Beneš tudy odcházel 1. září 1915. Návrat do vlasti trval více než tři roky. 

Benešův palouček v kresbě V. Albertiho u roku 1947

Benešův palouček najdeme na okraji Aše přímo u státní hranice nedaleko hraničního patníku 17/15. Za zmínku jistě stojí, že Benešův palouček byl vůbec prvním českým (československým) památníkem, který byl na území Aše a vůbec celého okresu postaven. Památník vybudoval v roce 1947 1. ašský národní výbor. Jak už bylo řečeno, vznikl přímo na státní hranici. Tvoří ho val ve tvaru podkovy 50 cm vysoký. V čele oblouku je z bílých a modrých dlažebních kostek vytvořeno datum 1. IX. 1915. Uprostřed podkovy byl z červené drti vyobrazen československý státní znak – dvouocasý lev. Dokola vyrostl živý plot z pámelníku. Po vzniku Pohraniční stráže se Benešův palouček ocitl v zakázaném pásmu. Dlouhá léta na památné místo nikdo nevstoupil, a to bylo takřka zapomenuto. Po listopadu 1989 bylo pamětní místo obnoveno.  Víme, že Edvard Beneš navštívil toto místo i se svou manželkou Hanou 1. srpna 1922. 

Edvard Beneš při své návštěvě Aše v roce 1922

Druhou upomínkou na Edvarda Beneše a jeho krátký pobyt v Aši je i tzv. Benešův sloup, stojící dnes před monumentální budovou ašského gymnázia. S rozčarováním jsem zjistil, že informace k tomuto Benešově monumentu, obsahují německé publikace a v českých je minimum. Monument odhalil 1. září 1947 ministr financí Československé republiky dr. Karel Czesaný na Benešově paloučku. Památník ze žuly vytěžené u Nového Žďáru je 3,5 metru vysoký. Skládá se ze dvou kvádrů. Je na něm český státní znak, plaketa zpodobňující Edvarda Beneše tabulka s nápisem: „Tudy se pan president Dr. Edvard Beneš do ciziny ubíral, aby svému lidu ku svobodě na bojištích světa brány otvíral. 1. září 1915.“ Tato slova formuloval Karl Weiss, předseda ašského Národního výboru. Dne 11. června navštívil pamětní místo pražský arcibiskup Josef Beran (1888-1969), politický vězeň nacistů i komunistů, který dožil jako vyhnanec ve Vatikánu. Doprovázeli jej i další duchovní. Když bylo v roce 1951 vyhlášeno hraniční pásmo, byl Benešův památník opuštěn. V roce 1995 byl Benešův sloup odhalen před ašským gymnáziem, což bylo i místo, kde působil dr. Amerling.