Citice (starší český název Cidice, německy Zieditz) jsou obcí v okrese Sokolov v Karlovarském kraji. Žije zde 851 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1370. Výskyt hnědého uhlí v okolí Citic bylo známo dlouhou dobu. Již Agricola v 16. století uvádí pozemní ohně mezi Sokolovem a Chlumem, ke kterým dochází na výchozu uhelných slojí. Těmito požáry byl pověstný kopec nad Citicemi. S těžbou uhlí se začalo u Citic v polovině 19. století.
Znak Citic odráží hornickou historii
V 50. letech 19. století zde začal těžit uhlí dolem Antonín místní sedlák a mlynář Ferdinand Fischer, po kterém byly doly později pojmenovány. Jak postupovala těžba do větších hloubek, neměli majitelé dolu, příbuzní Ferdinanda Fischera, dostatek finančních prostředků na instalaci výkonných čerpadel. Rozhodli se proto důl prodat. V sousedství dolu se nacházel důl Jakub. Za účelem koupě dolu došlo k založení těžařstva Dionýs, které však pravděpodobně uhlí nedolovalo. V roce 1886 koupil doly podnikatel Weinkauff a Buštěhradskou dráhou, vytvořil těžařstvo Dionýs-Vavřinec a provoz dolu rozšířil. V roce 1877 došlo k vybudování třídírny. Tu spojil vlečkou s nově vybudovanou Buštěhradsko dráhu. V dubnu 1894 propukla celorevírní stávka, ke které se připojilo i osazenstvo Fischerova dolu. Dne 3. května 1894 se v blízkosti dolu se odehrál krvavý masakr. Četnictvo zahájilo střelbu do průvodu stávkujících horníků. Tři oběti a osm zraněných hornické stávky připomíná pomník v obci.
Pracovní podmínky horníků v poslední třetině 19. století byly opravdu tvrdé až kruté. V sedmdesátých letech 19. století byla stanovena v hlubině i na povrchu na 12 hodin. V roce 1884 byla zavedena sice pracovní doba desetihodinová, ale směny mohly být i nadále prodlužovány. V dolech za podstatně nižší mzdu pracovaly i děti. Četné byly i těžké pracovní úrazy či dokonce úmrtí. K tomu si připočítejte ponižování či tělesné tresty.
Průvod horníků se vydal do Sokolova k úřadu okresního hejtmana. Jenže právě v Citicích jim cestu přehradilo několik četníků, kteří jej nechtěli pustit dál. Nakonec došlo ke střelbě do davu zhruba tří stovek dělníků. Tři skončili mrtví, dalších osm utrpělo zranění. Stávku sice projednával i parlament, ke zlepšení podmínek pro horníky však nedošlo.
Josef Stitzl zemřel na místě po ráně do hlavy. Další obětí četnické střelby se stal Kristián Heinz z Ovčárny. Zasáhli ho dvě střely, jedna ho poranila na hlavě, druhá zasáhla do břicha. Zemřel pár hodin po střelbě, bylo mu 37 let. Třetí obětí měl být Karel Götzl ze Sokolova. Soudní lékař ani zástupce soudu jej druhý den nemohli vyslechnout.
Pomník obětem hornického protestu
Jeho zdravotní stav to neumožnil a mladík zraněním podlehl. „Karel Götzl leží a pro tělesnou slabost nejvyššího stupně není schopen výslechu. Podle průstřelů v kabátě a vestě, které měl předchozího dne na sobě, byl zasažen dvěma ranami do pravé strany prsou. Je mu 18 let,“ stálo v protokolu. Dalších osm stávkujících utrpělo nejrůznější zranění.
Citická stávka však nebyla poslední tragickou událostí v regionu, ještě hůř dopadli dělníci při stávce v roce 1899 v Kraslicích. Tehdy se bouřili proti zvýšení cukerní daně. Četníci tehdy demonstraci potlačili za cenu čtyř mrtvých a řady zraněných. Na pohřbu obětí se tehdy sešlo 20 tisíc lidí ze širokého okolí.
Pomník připomínající oběti hornické stávky byl odhalen po třiceti letech 20. července 1924. Roku 1964 byl pomník přemístěn před bránu dolu Přátelství a doplněn o žulovou zeď s nápisy. Na levé zdi byl text: OČ NAŠI DŘÍVE BOJOVALI, MY DNES USKUTEČŇUJEME. Na pravé zdi text: PRACÍ ZAJIŠŤUJEME LEPŠÍ ZÍTŘEK. ZDAŘ BŮH. Roku 1994 byl pomník přemístěn zpět na původní místo.
Autorem pomníku je sochař Alois Zubr, syn horníka z Chodova (1889-1941). Figurální pískovcová plastika představuje sedícího horníka u zříceného ústí štoly. Na dlážděném trnoži se 3 schody stojí symbolicky naznačené ústí zřícené štoly dolu s prolomenou výdřevou, u které je plastika sedícího horníka v životní velikosti s přilbou. V pěst sevřená pravice podpírá hlavu, v levé ruce drží důlní kahanec. Nad výdřevou štoly pokračuje památník jako nepravidelně tesaný balvan, zakončený párem zkřížených kladívek, pod nimiž je nápisová deska s textem: NA PAMĚŤ CITICKÉ STÁVKY KVĚTEN 1894.
Literatura:
Fišer, Marcel; Rund, Michael: Umění v Sokolově. Sokolov 2013
Prokop, Vladimír: Sokolov - z dějin města a jeho škol. Sokolov 1994
Prokop, Vadimír; Smola, Lukáš: Biografický lexikon sokolovského regionu. Sokolov 2009
Foto 1-3: Pomník obětem hornické stávky v Citicích