Hartoušovské mofety jsou významným krajinným prvkem v Karlovarském kraji v Okrese Cheb. Všude na loukách vidíme z bažin probublávat plyn. Plyn však probublává i korytem říčky Plesná. Hartoušovské mofety se nacházejí u silnice z Hartoušova do Hněvína, jižně od osady Vackovec v říční nivě Plesné u Hajského mlýna. Mofety se vyskytují po obou stranách silnice, kde jsou vybudované dřevěné povalové chodníčky, které obcházejí několik vývěrů. Na dvou místech jsou umístěny informační panely „Neklidné Chebsko“ s texty geologa Petra Rojíka. Texty na informačních panelech uvádí detailní informace o mofetách, přírodních úkazech, které jsou pro Chebsko typické. Přístup k mofetám je zcela volný, doporučuje se však chodit po vybudovaných chodnících, protože terén je zde hodně podmáčený. Přibližně 1,2 km severně se nachází obdobné mofetové pole nazývané „Bublák“.
Bublající Hartoušovské mofety
Předmětem ochrany je mofetové pole v okolí říčky Plesná. V podloží holocenních náplavů údolní nivy jsou sedimenty svrchního písčito-jílovitého cyprisového souvrství Chebské pánve. Místy náplavy chybí a na povrch vystupují jílovce cyprisového souvrství. V roce 1958 zde byl realizován průzkumný vrt, který prokázal velký přítok rozpuštěného i volného oxidu u oxidu uhličitého. Množství plynné fáze mnohonásobně převyšuje množství podzemní vody, kterou plyn vytlačuje z hlubších obzorů. Z důvodu vysokého množství oxidu uhličitého je jeho obsah nesnadno měřitelný. Při silně bouřlivém oddělování plynné fáze dochází k jeho intenzivnímu bouřlivému uvolňování. Z nepřesných měření byl stanoven obsah volného oxidu uhličitého na 2000 až 2500 mg/l. Analýzy prováděl Výzkumný ústav balneologický z Mariánských Lázních ve spolupráci s Výzkumným institutem pro balneologii z Bad Elsteru (Sasko).
Z geologického podloží podél tzv. Hrzínského zlomu proudí do mofet z hloubek desítek kilometrů plyn, který je tvořen téměř čistým oxidem uhličitým (99,5 %). Zbytek tvoří dusík, kyslík, a metan. V neobvykle vysoké koncentraci (1,8 až 4 ‰) se v plynu vyskytují izotopy helia 3He a 4He, které se jinak na zemi vyskytují velice vzácně. To svědčí o tom, že plyny vystupují z velkých hloubek.
Výrony plynů v mofetách vydávají charakteristický silný zvuk, jakoby voda v mofetách vařila, ale teplota vody je nízká, nedosahuje ani 10 °C. V případě vysokého průtoku dochází k prudkému vytlačení sloupce vody k povrchu, čímž vzniká miniaturní gejzír. Při hledání vývěrů se dá spolehnout na sluch, mofety opravdu hlasitě bublají. Geologové se domnívají, že plyny unikají přímo z plastické astenosféry ve svrchním zemském plášti podél hranic geotektonických zlomů a procházejí oslabenými zónami v zemské kůře.
Foto 1-3: Hartoušovské mofety