Klášter Teplá

Věda i víra pod jednou střechou

Klášter a opatství Teplá, přesněji kanonie premonstrátů v Teplé je klášter premonstrátů kanovníků v Teplé u Mariánských Lázní založený v roce 1193. Patří k nejvýznamnějším klášterům v zemi. Areál sestává z klášterního kostela Zvěstování Panny Marie,  budov konventu, prelatury, někdejší klášterní nemocnice, lékárny, sýpky, hospodářských budov a dvora. Od roku 2008 je národní kulturní památkou. Současným, v pořadí 53., opatem kláštera je od roku 2011 Filip Zdeněk z Lobkovic.

 Klášter Teplá

Velmi významnou klášterní osobností byl opat Karel Kašpar Reitenberger (1812-1827) , který proslul především svým rozhodnutím založit město Mariánské Lázně, které následně dále systematicky rozvíjel. Tyto jeho aktivity však velmi citelně zatěžovaly klášterní hospodářství, což vyvolávalo velmi silný odpor mezi některými řeholníky a nakonec vedlo až k jeho odvolání. Jeho nástupci Adolf Kopmann (1828–1835) a Melchior Mahr (1843-1867) v budování města pokračovali. Melchior Mahr ještě před svým zvolením zastával funkci inspektora pramenů a mj. také nechal postavit tzv. Tepelský dům. Opat Marian Heinl (1843–1867) zase v Mariánských Lázních vystavěl kostel Nanebevzetí Panny Marie a děkanství.    

V klášteře kromě cenné knihovny existovala i mineralogická sbírka a fyzikální kabinet, které jezdil obdivovat i Johann Wolfgang Goethe. Členem řádu byl i jeho blízký přítel Josef  Zaupner, působící jako profesor gymnázia v Plzni. Byl citlivým interpretátorem Goethova díla v Čechách a básník v něm měl oporu v době, kdy byl ve vlastní době terčem kritiky. Návštěvu velkého básníka připomíná pamětní deska. 

Tepelský klášter byl centrem osvícenské vědy, praktikovala se zde astronomická a meteorologická pozorování, rozvíjely se i obory související s provozem klášterních pozemků jako lesnictví. Soustředily se zde sbírky přírodnin místních badatelů a budoval se fyzikální kabinet.