Kyselecký hamr
Kyselecký hamr
Minerálka na hranici
Kyselecký hamr je volně přístupný minerální pramen poblíž vesnice Mýtina, místní části obce Lipová v okrese Cheb v Karlovarském kraji. Kyselecký hamr vyvěrá v lese asi 1,5 km východně od Mýtiny přibližně 800 metrů od česko-bavorské hranice. Vývěr minerálky se nachází v severozápadní části Přírodního parku Český les v geomorfologickém celku Smrčiny při rozhraní s geomorfologickým celkem Český les. V blízkosti pramene na katastrálním území Mýtina stávala osada Kyselecký Hamr (německy Säuerlinghammer) s hamrem, ze kterého se dochovaly sotva znatelné pozůstatky.

Kyselecký hamr. Foto Jan Buriánek
Horninové podloží tvoří metamorfované horniny krystalinika, tvořené převážně svory. Minerální pramen vyvěrá na geologické zlomové poruše při pravém břehu Stebnického potoka, do kterého odtéká minerálka z přepadu pramenní jímky úzkou stružkou. Vlastní pramen vyvěrá v původní jímce s pažením z opracované žuly. Jímka čtvercového průřezu má půdorys 1x1 m a hloubku 130 cm. Na její obrubě je vytesaný letopočet 1698. Jedná se zřejmě o nejstarší jímání pramene v Česku, u nějž se dochovala jeho starobylá podoba. Teplota pramene je poměrně stálá okolo 9 °C, celková mineralizace činí 2500 mg/litr. Minerálka má vysoký obsah rozpuštěného oxidu uhličitého v hodnotě 2300 až 2600 mg/l, což jí dodává příjemnou chuť. Uvolňování CO2 při pohledu do pramenní jímky vypadá, jako když voda vaří. Vysoký obsah CO2 nejspíš souvisí se sopečnou činností nedaleké čtvrtohorní Železná hůrka, jedné z nejmladších českých sopek. Na rozdíl od většiny kyselek v širším okolí Mariánských lázní nemá minerální voda zvýšený obsah oxidu křemičitého (SiO2). Z kationtů je uváděn zvýšený obsah lithia. Hodnota pH = 4,9 je nízká. Podle balneologické klasifikace patří pramen ke skupině železitých uhličitých vod a údajně pomáhá při nemocech zažívacího traktu.
Foto 1-3: Kyselecký hamr. Foto Jan Buriánek


