Kyselecký hamr je volně přístupný minerální pramen poblíž vesnice Mýtina, místní části obce Lipová v okrese Cheb v Karlovarském kraji . Kyselecký hamr vyvěrá v lese asi 1,5 km východně od Mýtiny přibližně 800 metrů od česko-bavorské hranice. Vývěr minerálky se nachází v severozápadní části Přírodního parku Český les v geomorfologickém celku Smrčiny při rozhraní s geomorfologickým celkem Český les. V blízkosti pramene na katastrálním území Mýtina stávala osada Kyselecký Hamr (německy Säuerlinghammer) s hamrem, ze kterého se dochovaly sotva znatelné pozůstatky.
Kyselecký hamr. Foto Jan Buriánek
Horninové podloží tvoří metamorfované horniny krystalinika , tvořené převážně svory. Minerální pramen vyvěrá na geologické zlomové poruše při pravém břehu Stebnického potoka, do kterého odtéká minerálka z přepadu pramenní jímky úzkou stružkou. Vlastní pramen vyvěrá v původní jímce s pažením z opracované žuly. Jímka čtvercového průřezu má půdorys 1x1 m a hloubku 130 cm. Na její obrubě je vytesaný letopočet 1698. Jedná se zřejmě o nejstarší jímání pramene v Česku, u nějž se dochovala jeho starobylá podoba. Teplota pramene je poměrně stálá okolo 9 °C, celková mineralizace činí 2500 mg/litr. Minerálka má vysoký obsah rozpuštěného oxidu uhličitého v hodnotě 2300 až 2600 mg/l, což jí dodává příjemnou chuť. Uvolňování CO2 při pohledu do pramenní jímky vypadá, jako když voda vaří. Vysoký obsah CO2 nejspíš souvisí se sopečnou činností nedaleké čtvrtohorní Železná hůrka , jedné z nejmladších českých sopek. Na rozdíl od většiny kyselek v širším okolí Mariánských lázní nemá minerální voda zvýšený obsah oxidu křemičitého (SiO2). Z kationtů je uváděn zvýšený obsah lithia. Hodnota pH = 4,9 je nízká. Podle balneologické klasifikace patří pramen ke skupině železitých uhličitých vod a údajně pomáhá při nemocech zažívacího traktu.
Foto 1-3: Kyselecký hamr. Foto Jan Buriánek