Goethe v Čechách / Goethe a Čechy

Karl Alberti (1856–1953) byl ašský pedagog a historik, který věnoval desítky let archivnímu výzkumu. Jeho série Beiträge zur Geschichte der Stadt Asch und des Ascher Bezirkes (celkem 4 svazky) je dodnes považována za nejucelenější zdroj informací o historii tohoto regionu. Kniha vyšla v roce 1937, tedy v období vrcholícího národnostního napětí v pohraničí. Přestože je psána německy a odráží dobový lokální patriotismus, opírá se o bohatý faktografický materiál z dnes již často zaniklých archiválií. Alberti připomíná Goethovy návštěvy v Aši, jeho geologický zájem o Ašsko a přátelství s ašským pastorem Johannem Christophem Wohlrathem. Goethe si s ním dopisoval a oceňoval jeho vzdělanost. Právě u něj v Aši Goethe trávil čas diskusemi o literatuře a vědě. Německy

ANGERER, Birgit: Sternberg und Goethe in Ostbayern und Böhmen. 84 s. Regensburg 1999

Kniha je bohatě ilustrovaný průvodce a monografie, která dokumentuje hluboké intelektuální přátelství mezi Johannem Wolfgangem von Goethem a hrabětem Kašparem Mariou ze Šternberka. Publikace se zaměřuje na společné cesty, pobyty, korespondenci a vědecké zájmy obou osobností v regionu východního Bavorska (okolí Řezna) a Čech.

Německy

ASCHENBRENNER, Viktor: Goethe in Böhmen. 24. stran. Krainburg a. Inn 1982.

Útlá, ale informačně hutná brožura představuje stručný přehled básníkových aktivit na území Čech, vydaný u příležitosti 150. výročí jeho úmrtí. Viktor Aschenbrenner (1906–1996) byl významný sudetoněmecký spisovatel a historik, který se dlouhodobě věnoval česko-německým kulturním vztahům a tématu "duchovního domova".

Německy

AUS Goethes Marianbader Tagen. Zwanzig Beiträge mit fünfzehn Bildbaigaben. 141. s Leipzig 1932

Sborník vydaný v Lipsku roku 1932, představuje jeden z nejvýznamnějších literárně-historických příspěvků k oslavám 100. výročí básníkova úmrtí. Kniha obsahuje 20 odborných statí a je doplněna 15 obrazovými přílohami, které zahrnují dobové portréty, faksimile rukopisů a ilustrace Mariánských Lázní z počátku 19. století.

Německy

BRANDL, Benedikt: Stift Tepler - Goethe-Festschrift 1932. 56 s. Teplá 1932

Kniha je významným regionálním sborníkem, který vydala kanonie premonstrátů v Teplé u příležitosti 100. výročí úmrtí Johanna Wolfganga von Goetheho. Hlavním autorem a editorem publikace je Benedikt Brandl (1864–1938), tepelský kněz a historik, který se dlouhodobě věnoval dějinám kláštera a jeho vztahu k lázeňství. Sborník mapuje úzké vazby mezi Goethem a tepelským klášterem, který byl v básníkově době vlastníkem pozemků a zakladatelem Mariánských Lázní.

Německy

Bratránek, František, Tomáš (ed.): Briefwechsel zwischen Goethe und Kaspar Graf von Sternberg: (1820-1832). 334 s.

Kniha Briefwechsel zwischen Goethe und Kaspar Graf von Sternberg, kterou v roce 1866 ve Vídni vydal František Tomáš Bratránek, je stěžejním edičním počinem zpřístupňujícím korespondenci mezi Johannem Wolfgangem von Goethem a zakladatelem Národního muzea v Praze, hrabětem Kašparem Mariou ze Šternberka. Národní technická knihovna. Kniha dokumentuje dopisní výměnu z let 1820–1832, tedy až do Goethovy smrti.

Německy

BRAUN, Hermann; NEUBAUER, Michael: Goethe in Böhme. 144 s. Hof 1991

Kniha představuje bohatě ilustrovaný pohled na osudové sepětí slavného německého básníka s českým prostředím. Na 144 stranách dokumentuje Goethovy četné návštěvy českých lázní a měst. Publikace mapuje období od roku 1785, kdy tehdy šestatřicetiletý Johann Wolfgang von Goethe poprvé vstoupil na českou půdu jako doprovod vévody Karla Augusta, až po jeho poslední návštěvu v roce 1823. Autoři detailně popisují Goethovy pobyty v Karlových Varech, Mariánských Lázních, Františkových Lázních a Teplicích. Kniha reflektuje jeho setkání s významnými osobnostmi i jeho citová vzplanutí, včetně pozdní lásky k Ulrice von Levetzow v Mariánských Lázních. Texty osvětlují, jak české prostředí ovlivnilo Goethovu tvorbu (např. Mariánskolázeňská elegie) a jeho přírodovědná studia, zejména v oblasti geologie a mineralogie. Německy

BUQUOY, Margarete: Begegnung in Böhmen: Goethe, Buquoy, Tomaschek. 92 s. München 1987

Kniha je cennou kulturně-historickou studií o průniku tří významných osobností v českém prostředí počátku 19. století. Johann Wolfgang von Goethe: Jako ústřední postava evropské kultury a pravidelný návštěvník českých lázní.Jiří František August Buquoy : Majitel panství Červený Hrádek a Nové Hrady, významný polyhistor, vynálezce (hyalithové sklo) a přírodovědec, se kterým se Goethe opakovaně setkával k odborným diskusím. Václav Jan Křtitel Tomášek (Wenzel Johann Tomaschek): Přední český hudební skladatel a klavírista, který zhudebnil řadu Goethových básní a s nímž se Goethe osobně setkal v Chebu a Mariánských Lázních. Autorka (sama pocházející z rodu Buquoyů) mapuje vzájemné intelektuální a osobní vztahy těchto mužů. Kniha se soustředí na jejich setkání v letech 1818–1823. Německy

ČESAL, Aleš: Za skrytou krásou Chebska. 224 s. Praha 2020.

Kniha netradičního průvodce po jednom z nejmagičtějších koutů západních Čech.Zde jsou klíčové aspekty této publikace. Autor se nevěnuje pouze klasickým památkám, ale zaměřuje se na mystická místa, zapomenuté kouty a „skrytou“ historii regionu. Kniha kombinuje vlastivědu, pověsti a osobní postřehy z cest po Chebsku. Česalův styl je čtivý a vybízí k okamžitému výletu. Kniha slouží jako skvělá inspirace pro turisty, kteří chtějí zažít Chebsko jinak než jen skrze lázeňské kolonády. Kniha je ideálním doplňkem k zájmu o Goetha, protože právě Chebsko bylo jeho vstupní branou do Čech a místem, kde prováděl své nejdůležitější terénní výzkumy.

DITTERTOVÁ, Eva (ed.): Johann Wolfgang Goethe a Čechy / Johann Wolfgang Goethe und Böhmen. 64 s. Cheb 2004

Katalog ke stejnojmenné výstavě Johann Wolfgang Goethe a Čechy, který sestavila Eva Dittertová a vydalo Muzeum Cheb v roce 2004, je bilingvní (česko-německou) publikací mapující básníkovy stopy v regionu.Zde jsou klíčové body tohoto sborníku. Publikace doprovázela rozsáhlý výstavní projekt Chebského muzea, který vznikl ve spolupráci s německými partnery. Zaměřuje se především na Chebsko jako Goethovu vstupní bránu do Čech. Česko-německy

FEJFAR, Oldřich: Lázeňský host, geolog a výletník. Johann Wolfgang von Goethe v Čechách / Brunnengast, Geolog und Spaziergänger. Johann Wolfgang von Goethe in Böhmen. 189 s. Karlovy Vary 2025

Kniha vizuálně nejúchvatnější syntézou Goethových aktivit v českých zemích. Jejím autorem je přední český paleontolog a znalec historie vědy Oldřich Fejfar. Trojí role Goetha: Název přesně vystihuje strukturu knihy. Fejfar představuje Goetha jako: Lázeňského hosta: dokumentuje společenský život v Karlových Varech, Teplicích či Mariánských Lázních. Geologa: detailně rozebírá Goethův přínos k poznání českých sopek (Komorní hůrka) a jeho vášeň pro sběr minerálů. Výletníka: mapuje konkrétní trasy, které básník v Čechách prochodil (např. Loket, ašský křemenný val). Česko-německy

FEJFAR, Oldřich: Poslední léta Johanna Wolfganga von Goetha v Čechách: Přátelství s hrabětem Kašparem Sternbergem a Josefem Sebastianem Grünerem. In Sborník Chebského muzea 1998, s. 50-89

Studie Oldřicha Fejfara (Sborník Chebského muzea 1998) mapuje závěrečnou etapu života J. W. Goetha, během níž se intenzivně věnoval geologickému a paleontologickému výzkumu v západních Čechách, zejména na Komorní hůrce. Publikace rovněž podrobně rozebírá Goethovo přátelství a vědeckou spolupráci s hrabětem Kašparem Šternberkem a chebským radou Josefem Sebastianem Grünerem.

FIALA, Jan, Šimon: Der Dichterfürst J. W. Goethe in Böhmen. 127 s. Praha 1999

Kniha Der Dichterfürst J. W. Goethe in Böhmen (v českém vydání jako Kníže básníků J. W. Goethe v Čechách) od autora Jana Šimona Fialy je doplňkem k literatuře mapující Goethův vztah k českým zemím, tentokrát s důrazem na obrazovou dokumentaci. Významnou část knihy tvoří autorské fotografie Jana Šimona Fialy, které zachycují místa spojená s básníkovým pobytem. Autor se zamýšlí nad tím, jak se německý génius dokázal „zmocnit cizí země“ skrze svůj bohatý cit k lidem, bez ohledu na jejich původ.

FIALA, Jan, Šimon: Kníže básníků J. W. Goetha v Čechách. 127 s. Praha 1999

Das Buch widmet sich der tiefen Verbundenheit des deutschen Literaturgenies mit den tschechischen Ländern. Es zählt zum Genre der Sachliteratur. Der Autor dokumentiert darin Goethes Aufenthalte in Böhmen, vorwiegend in westböhmischen Kurorten (z. B. Karlsbad), anhand von Texten und eigenen Fotografien und untersucht, wie dieser „Fürst der Dichter“ sich emotional mit einem fremden Land identifizierte.Jan Šimon Fiala (1936–2004)

FIALOVÁ-FÜRSTEROVÁ, Ingeborg; CERALOVÁ, Lucie (eds.): Goethe in Olmütz. Beiträge der internationalen Konferenz, Olmütz 6.-8. 12. 1999. 187 stran. Olomouc 2000

Sborník je vědeckým výstupem z mezinárodní konference konané v prosinci 1999 u příležitosti 250. výročí básníkova narození. Kniha se nezaměřuje pouze na Goethův krátký pobyt v Olomouci v roce 1790, ale v širším kontextu analyzuje recepci Goethova díla na Moravě a v rakouském Slezsku. Sborník je zásadním zdrojem pro studium germanobohemistiky a regionálních literárních dějin. Německy

FRANK, Ernst: Goethe in Elbogener Ländchen. 156 s. Praha 1944

Frank detailně popisuje Goethových 17 návštěv Lokte (Elbogen) a okolí. Zaměřuje se na jeho ubytování v hotelu Bílý kůň (Weiße Roß), setkání s rodinou Levetzowových a oslavy jeho 74. narozenin. Kniha je cenná popisem lokálních reálií a citacemi z Goethových deníků vztahujících se k této oblasti Autor byl aktivním stoupencem sudetoněmeckého hnutí a bratrem Karla Hermanna Franka. Jeho tvorba byla silně ovlivněna nacionálním socialismem. Po odsunu žil v západním Německu, kde se stal velmi plodným autorem v rámci sudetoněmeckých spolků. Na rozdíl od jiných autorů se Frank v poválečné době výrazně nedistancoval od svých dřívějších postojů; ve svých knihách (např. o svém bratrovi nebo o historii Sudet) často interpretoval dějiny z pohledu vyhnanců a obhajoval německou roli v Čechách. Publikace z roku 1944 je sice ovlivněna dobovou ideologií (Goethe jako symbol německého ducha v „pohraničí“), ale pro badatele zůstává důležitým zdrojem faktografie k loketskému kultu Goetha.

FRANK, Ernst: Goethes böhmische Wanderungen. 158 s. Frankfurt am Main 1956

Kniha je jednou z nejznámějších a nejrozsáhlejších prací Ernsta Franka na toto téma. Na rozdíl od úzce zaměřené loketské studie z roku 1944 je toto dílo syntézou. Frank zde mapuje všechna místa, která Goethe v Čechách navštívil – od Mariánských Lázní a Karlových Varů až po Teplice a Prahu. Popisuje Goethovy vztahy k ženám (Ulrika von Levetzow), vědcům i české krajině. Německy

FRIDRICH AUGUST; GOETHE, Johann, Wolfgang: Pflanzen und Gebirgsarten von Marienbad. 225 s. Praha 1837

Kniha je unikátním přírodovědným dílem, které kombinuje botaniku a geologii tohoto lázeňského regionu. Kniha je ceněna nejen jako historický dokument o přírodě Mariánskolázeňska, ale také jako doklad vědeckých zájmů slavného básníka Goetheho, který byl v regionu častým hostem. Původní vydání z roku 1837 obsahuje také pět litografických příloh. Německy

GOETHE, Johann Wolfgang von: Beschreibung der karlsbader müllerischen Steinsammlung: zur Kenntniß der böhmischen Gebirge. 36 s. Karlsbad 1852

Popis karlovarské Müllerovy kamenné sbírky: Pro poznání Českých hor“ je dílo Johanna Wolfganga von Goetheho z roku 1807, které popisuje mineralogickou sbírku českého horníka Josepha Müllera. Tato kniha byla rovněž vydána pod názvem „Sbírka pro poznání hor a okolí Karlových Varů“ a popisuje vzorky hornin pro lepší pochopení Českých hor.

Goethe v textu detailně rozebírá sbírku minerálů a hornin, kterou sestavil karlovarský kameník a brusič Joseph Müller (1727–1817). Tato sbírka sloužila jako systematický přehled geologického složení Karlovarska a okolních pohoří. Německy

GOETHE, Johann, Wolfgang: Elegie. Most 1998

Bibliofilské vydání Goethových Elegií, v nichž se stárnoucí básník vyznává ze svého citu k mladičké Ulrice von Levetzov.

Kniha Elegie, kterou vydalo nakladatelství Hněvín v Mostě v roce 1998, je unikátním bibliofilským počinem věnovaným jedné z nejslavnějších básní světové literatury Maríánskolázeňské elegie (Marienbader Elegie). Tato báseň z roku 1823 je vrcholem Goethovy milostné lyriky. Sedmdesátiletý básník ji napsal v kočáru cestou z Čech domů do Výmaru poté, co byl v Mariánských Lázních odmítnut mladou Ulrikou von Levetzow. Publikace vyšla v Mostě záměrně, neboť Ulrika von Levetzow dožila svůj život na nedalekém zámku v Třebívlicích. Kniha tak symbolicky propojuje literární dílo s regionem, kde skončil život Goethovy poslední lásky. V tomto vydání je využit klasický překlad Emanuela Frynty, který patří k nejcitlivějším českým interpretacím Goethova textu. Česko-německy.

GOETHE UND KARLSBAD. 121 s. Karlsbad 1932

Kniha vydaná v roce 1932 v Karlových Varech, je pamětním spisem vydaným u příležitosti 100. výročí úmrtí Johanna Wolfganga von Goetheho (22. března 1932). Knihu vydala Městská rada v Karlových Varech (Rat der Stadt Karlsbad) jako hold svému nejslavnějšímu lázeňskému hostu. Sborník obsahuje texty různých autorů, které oslavují a dokumentují Goethových 13 pobytů v Karlových Varech v letech 1785–1823. Součástí je bohatý obrazový doprovod (často barevné ilustrace), který vychází z originálů uložených v tehdejším karlovarském městském muzeu. Německy

GOETHŮV sborník. Památce 100. výročí básníkovy smrti vydali čeští germanisté. 386 s. Praha 1932

Kniha je jedním z nejvýznamnějších projevů české meziválečné germanistiky a kulturní úcty k Johannu Wolfgangu von Goethemu. Na redakci se podílel elitní výbor českých germanistů a literárních vědců, mezi nimiž byli Otokar Fischer, Josef Janko, Vojtěch Jirát, Arnošt Kraus, Jan Krejčí, Arne Novák a Hugo Siebenschein. Sborník představuje reprezentativní soubor esejů a vědeckých studií, které reflektují Goethův vztah k Čechám a jeho vliv na českou kulturu a vědu. Mezi nejvzácnější příspěvky patří stať T. G. Masaryka s názvem „Můj poměr ke Goethovi“. Další studie se věnují Goethovi jako botanikovi, jeho vztahu k francouzskému dramatu (Molière) nebo rozboru stěžejního díla Faust. Vydání bylo součástí rozsáhlých oslav v roce 1932, kdy si celá Evropa připomínala sto let od básníkova skonu. Českoslovenští vědci tímto dílem demonstrovali, že Goethe není vnímán pouze jako německý národní básník, ale jako univerzální evropský humanista s hlubokými kořeny v českém prostředí. Česky

GRÜNER, Joseph, Sebastian: Beiträge zur Geschichte der königl. Stadt Eger und des Eger'schen Gebiets. Prag 1843

Kniha Beiträge zur Geschichte der königl. Stadt Eger und des Eger'schen Gebiets (Příspěvky k dějinám král. města Chebu a chebského území), vydaná v Praze roku 1843, představuje zásadní vlastivědné a historické dílo věnované Chebsku. Jejím autorem byl chebský radní, právník a polyhistor Joseph Sebastian Grüner (1780–1864), známý především jako blízký přítel a průvodce J. W. Goetha po západních Čechách. Kniha mapuje dějiny města Chebu a přilehlého regionu od nejstarších dob až do autorovy současnosti. Grüner se v textu věnuje například listině krále Rudolfa Habsburského z roku 1282, rozborům historických rozluk manželství nebo královskému tabákovému patentu.

Grüner, Joseph Sebastian: Gebräuche der Egerländer : 1825 für J. W. von Goethe niedergeschrieben : Mit 8 farbigen Bildtafeln / Sebastian Grüner ; hrsg. Alois John. Oberlohma : Geschichte und Volkskunde eines egerländer Dorfes : Mit 3 Phototypien, 3 Plänen und 1 Kartenskizze / Alois John. Prag 1901

Tento svazek z roku 1901 představuje unikátní spojení dvou významných regionálních badatelů. První část obsahuje etnografický text Josepha Sebastiana Grünera, který vznikl v roce 1825 přímo na podnět J. W. Goetha. Básník se totiž během svých pobytů v Chebu živě zajímal o místní folklór a požádal Grünera o sepsání podrobného přehledu lidových zvyků. Knihu k vydání připravil Alois John, klíčová postava chebské vlastivědy a zakladatel časopisu Unser Egerland. Obsah Grünerovy části: Detailní popis tradičních obyčejů, svatebních rituálů a každodenního života Chebska 1. poloviny 19. století, doplněný o 8 barevných tabulí (často s vyobrazením krojů). Obsah Johnovy části: Monografie obce Horní Lomany (Oberlohma), která nabízí historický a národopisný vhled do života jedné konkrétní vesnice u Františkových Lázní.

HANDRICK, Willy: Ausstelung Goethe in Böhmen. 53 s. Weimar 1964

Katalog k výstavě, kterou v roce 1964 uspořádalo Nationale Forschungs- und Gedenkstätten der klassischen deutschen Literatur ve Výmaru, zpracoval historik umění Willy Handrick. Katalog dokumentuje Goethovy cesty do Čech (především do Karlových Varů, Mariánských Lázní a Teplic) a jeho kontakty s českou vědou a kulturou (např. se Sternbergem či Purkyněm). Výstava byla v 60. letech jedním z významných počinů kulturní spolupráce mezi tehdejší NDR a Československem, přičemž Willy Handrick se dlouhodobě věnoval právě vztahům Goetha k výtvarnému umění a Čechám. Německy

HANDRICK, Willy: Goethe a Čechy. 58 s., obrazové přílohy. Praha 1964

Publikace Goethe a Čechy (v originále Goethe in Böhmen) od Willyho Handricka vyšla v roce 1964 u příležitosti stejnojmenné výstavy pořádané v Praze ve spolupráci s výmarskými institucemi. Handrick zde shrnuje Goethův vztah k českým zemím, který nebyl jen lázeňský, ale hluboce vědecký a umělecký. Autor vyzdvihuje básníkův zájem o českou mineralogii, botaniku a jeho přátelství s předními učenci jako byl Kašpar Šternberk. Obrazová část obsahuje reprodukce dobových vedut, portrétů Goethových českých přátel a básníkovy vlastní kresby z cest po Čechách. Kniha je dodnes citována v odborných pracích jako základní přehled ikonografie a dokumentace Goethova působení na našem území. Česky

HAUBELT, Josef: Kašpar M. Šternberk, přírodovědec a geolog. 85 s. Praha 1988

Kniha se zaměřuje na vědecký přínos hraběte Kašpara Maria Šternberka, zakladatele moderní paleobotaniky a klíčové postavy při vzniku Národního muzea. Haubelt podrobně rozebírá Šternberkovo stěžejní dílo Versuch einer geognostisch-botanischen Darstellung der Flora der Vorwelt a jeho podíl na organizaci vědeckého života v Čechách. Autor reflektuje také hluboké intelektuální přátelství mezi Šternberkem a J. W. Goethem, které bylo založeno na společném zájmu o geologii a botaniku. Česky

HLAWACZEK, Eduard: Goethe in Karlsbad. 130 s. Karlsbad 1883

Kniha Goethe in Karlsbad, vydaná v roce 1883 u příležitosti 100. výročí Goethovy první návštěvy Karlových Varů, je dílem karlovarského lázeňského lékaře a kronikáře Eduarda Hlawaczka (1808–1879). Dr. Eduard Hlawaczek byl významný lékař a autor populárního průvodce po Karlových Varech (Karlsbad in medizinischer, sanitarer und geselliger Beziehung). Kniha podrobně dokumentuje všech 13 pobytů J. W. Goetha v Karlových Varech. Autor čerpá z dobových pramenů, dopisů i osobních svědectví pamětníků, aby zachytil básníkův denní režim, léčebné kůry a společenské kontakty. Hlawaczek v díle zdůrazňuje, že Karlovy Vary byly pro Goetha nejen místem léčení, ale především prostorem pro přírodovědná studia (geologii a mineralogii) a literární tvorbu. Německy

HOFFMANNOVÁ, Eva: Ulrika Levetzowová. 109 s. Božkov 1990

Kniha , je životopisným portrétem poslední velké lásky J. W. Goetha. Autorka se věnuje osudu Ulriky von Levetzow od jejího osudového setkání se starým básníkem v Mariánských Lázních až po její dlouhý život v ústraní na zámku v Třebívlicích. Kniha je psána čtivou formou literatury faktu, která vyvrací některé romantické mýty a zaměřuje se na Ulriku jako na vzdělanou a samostatnou ženu, která se nikdy neprovdala a věnovala se charitě. Česky

HOSTIČKA, Miloš: Komorní hůrka. Chráněný přírodní útvar. 10 s. Praha 1970

Brožura vyšla v roce 1970 jako metodický a informační materiál pro Státní ústav památkové péče a ochrany přírody v Praze. Autor se věnuje geologickému a historickému významu Komorní hůrky, nejmladší sopky v Čechách. Publikace zdůrazňuje roli J. W. Goetha, který inicioval ražbu výzkumné štoly, aby rozhodl tehdejší vědecký spor mezi „neptunisty“ a „plutonisty“ o původu čediče. Text sloužil jako průvodce pro ochranu této unikátní lokality, která byla v roce 1951 vyhlášena národní přírodní památkou. Česky

JOHN, Alois: Die Schrift "Vom Aberglauben" von Karl Huss. s. 95. Prag 1910

Kniha Die Schrift „Vom Aberglauben“ von Karl Huß, kterou v roce 1910 v Praze vydal Alois John, představuje unikátní etnografický dokument z chebského regionu. Autor originálu: Karl Huss (1761–1838), poslední chebský kat, sběratel kuriozit a významný kronikář. Editor Alois John, chebský archivář, spisovatel a zakladatel spolku Verein für Egerländische Volkskunde. John knihu sestavil na základě rukopisu Karla Husse, který byl uložen v knihovně knížete Metternicha na zámku Kynžvart. Dílo se zabývá lidovými pověrami, zvyky a magií na Chebsku na přelomu 18. a 19. století. Jako kat měl Karl Huss přístup k okrajovým vrstvám společnosti a detailním znalostem o magických praktikách spojených s popravišti (např. léčivá moc krve popravených nebo částí jejich těl). Německy

JOHN, Alois: Egerländer Heimatsbuch. 271 s. Eger 1907

Kniha je stěžejním vlastivědným dílem tohoto regionu. Je souborem Johnových studií věnovaných Chebsku. John v ní shrnul své dlouholeté bádání v oblasti: Popisy krojů, zvyků, nářečí a ústní lidové slovesnosti; vývoj osídlení Chebska a historické proměny regionu; medailonky významných osobností spjatých s krajem (např. o Goethovi a jeho vztahu k Chebsku). Z obsahu: Goethestätten in Egerlände: Der Goehestein im Egerlande; Der Kammerbühl und das Goethedenkmal; Der Sebastian Grüner-Tafel in Eger. Německy

J OHN, Alois: Goethe-Festschrift der Kurstadt Franzensbad. Aus Anlass der feier des 100. Todestages J. W. Goethes. 77 stran. Franzensbad 1932

Slavnostní spis, který v roce 1932 vznikl u příležitosti 100. výročí úmrtí Johanna Wolfganga Goetha. Alois John v díle shrnuje Goethovy pobyty, jeho zájem o místní mineralogii a setkání s významnými osobnostmi v lázních.Spis sloužil nejen jako oslava básníka, ale i jako propagace kulturního významu Františkových Lázní v rámci německojazyčného prostředí tehdejšího Československa. Kniha je dnes cenným pramenem pro badatele zabývající se goethovským kultem v Čechách a historií lázeňství. Německy

KAMARÁD, Ladislav: Komorní hůrka u Chebu. Proslavená česká sopka. 12 s. Praha 1959

Publikaci Komorní hůrka u Chebu – Proslavená česká sopka, vydal Státní ústav památkové péče a ochrany přírody v roce 1959. I přes svůj nevelký rozsah (12 stran i s německým resumé) se jedná informačně bohatou fundovanou studii doplněnou zajímavými obrazovými přílohami a nákresy.

Ladislav Kamarád (*1906). Regionální přírodovědec, geolog a historik. Pozor nezaměňovat se stejnojmenným moderním českým krajinářským fotografem Ladislavem Kamarádem (*1963). Česky

KARELL, Victor: Goethe als karlsbader Kurgast. 65 s. Karlsbad - Leipzig 1939

Kniha, kterou napsal historik Victor Karell , je jedním z nejcitovanějších děl o pobytech J. W. Goetha v západních Čechách. Victor Karell (1898–1979) , rodák z Doupova, významný sudetoněmecký literární historik a archivář. Karell se v knize soustředil na celkem 13 návštěv, které Goethe v Karlových Varech vykonal mezi lety 1785 a 1823. Autor cituje slavný Goethův výrok, že Karlovy Vary jsou jedním ze tří míst (vedle Výmaru a Říma), kde by chtěl žít. Kniha detailně popisuje Goethovo ubytování (např. v domech U Tří mouřenínů nebo Bílý zajíc) a jeho setkání s tehdejší elitou. Na rozdíl od pouhých průvodců přináší Karell vědecký pohled na to, jak karlovarské prostředí ovlivnilo Goethovu tvorbu (např. práce na románu Spřízněni volbou nebo básni Elegie z Mariánských Lázní). Německy

KOCH, Richard: Der Zauber der Heilquellen. Eine Studie über Goethe als Badegast. 74 s. Stuttgart 1933

Kniha z roku 1933 představuje medicínsko-historický pohled na Goethovy lázeňské pobyt. Richard Koch (1882–1949), německý lékař a historik medicíny. Na rozdíl od čistě vlastivědných prací (např. od Aloise Johna nebo Victora Karella) se Richard Koch zaměřuje na fenomén lázeňství a jeho vliv na básníkovo zdraví a psychiku: Autor jako lékař analyzuje "kouzlo" pramenů a jejich terapeutický účinek, který Goethe tak oceňoval. Studie zkoumá Goethovu disciplínu při dodržování lázeňského řádu a jeho víru v léčivou sílu přírody. Německy

KRAUS, Arnošt, Vilém: Goethe a Čechy. 220 s. Praha 1896

Práce Arnošta Viléma Krause (1859–1943) představuje naprostý základ české germanistiky a komparatistiky. Jeho monografie Goethe a Čechy z roku 1896 není jen suchým akademickým textem, ale hlubokou sondou do vztahu jednoho z největších evropských intelektuálů k naší zemi. Kraus detailně rozebírá Goethovy pobyty v západočeském lázeňském trojúhelníku. Goethe v Čechách strávil v součtu několik let svého života. Kniha neřeší jen literaturu, ale i Goethův zájem o českou geologii a mineralogii (spolupráce s Kašparem Šternberkem). Kraus ukazuje Goetha jako postavu, která stála nad nacionálními spory tehdejší doby. Pro Krause byl Goethe symbolem evropanství. Zřejmě vůbec první monografie mapující Goethovy vztahy k Čechám. Česky

KRISTL, Peter, Erhard: Das Goethe-Jahr 1982 in Böhmen. 17 s. plus obrazové přílohy. Schwarzenbruck 1983

Autor v roce 1982 mapuje, jakým způsobem se „goethovská tradice“ v Čechách udržovala (nebo byla připomínána) o téměř století později, navíc v období hluboké totality. Rok 1982 byl vyhlášen jako „Goethův rok“ při příležitosti 150. výročí básníkova úmrtí. Kristl se logicky soustředí na místa spojená s Goethem. Německy

KVAČEK, Jiří; PÁTOVÁ, Jiřina: Kašpar M. hrabě Sternberg, přírodovědec a zakladatel Národního muzea. 104 s. Praha 1998

Publikace mapuje život a dílo Kašpara Maria ze Šternberka (1761–1838), jedné z nejvýznamnějších osobností evropské vědy 19. století, zakladatele paleobotaniky a hlavního iniciátora vzniku Vlasteneckého (dnes Národního) muzea. Publikace obsahuje odborné texty věnované jeho vědeckým přínosům v botanice a geologii, sběratelské činnosti a jeho přátelství s J. W. Goethem. Česky

LEJSKOVÁ-MATYÁŠOVÁ, Milada: Teplice v době klasicismu, 155 stran. Teplice 1983

Kniha Teplice v době klasicismu, jejíž autorkou je historička umění Milada Lejsková-Matyášová, je odborná studie mapující architektonický a kulturně-společenský rozvoj Teplic v jejich „zlatém věku“. Kniha se věnuje období od konce 18. století do poloviny 19. století, kdy se Teplice staly jedním z nejvýznamnějších lázeňských center Evropy, přezdívaným „salon Evropy“. Publikace detailně popisuje proměnu města v duchu klasicismu a empíru, včetně výstavby lázeňských domů, veřejných budov a šlechtických sídel. Studie zachycuje historii a charakteristiku lázní jako centra politického a kulturního dění, kam se sjížděla tehdejší evropská elita. Česky

MAJER, Jiří: Kašpar Šternberk. 227 s. Praha 1997

Monografie je pokusem o výklad života a díla Kašpara Šternberka, jedné z předních osobností české a evropské vědy a zakladatele Národního muzea v Praze. Podrobně zachycuje všechny momenty Šternberkovy mnohostranné činnosti - jeho práci přírodovědeckou, zaměřenou především na botaniku paleobotoniku a geologii, ale také jeho rozsáhlou aktivitu v organizaci vědecké činnosti a společenského života. Česky

Jiří Majer (1922-2008)

MAJER, Jiří: Kašpar Šternberk a jeho doba. 83 s. Příbram 1988

Stručná biografická studie věnovaná jedné z nejvýznamnějších osobností české vědy 19. století. Autor PhDr. Jiří Majer, CSc. (1922–2008) byl významný montánní historik a dlouholetý pracovník Národního technického muzea. Autor mapuje Šternberkův přínos v oborech botaniky, geologie a především paleobotaniky, kde je Šternberk považován za jednoho ze světových zakladatelů. Studie neřeší pouze životopisná data, ale zasazuje postavu šlechtice do širšího rámce tehdejší společnosti, vědeckých sítí (včetně jeho přátelství s J. W. Goethem) a organizačního úsilí o povznesení české vědy a kultury.

MAŇÁK, Vratislav: Goethe v Mariánských Lázních (Récit pro Thomase Manna). Ilustrace Jitka Petrášová. 61 s. Praha - Jihlava 2024

Jde o útlý, literárně vybroušený text na pomezí beletrie a eseje. Text s podtitulem „récit“ (tradiční francouzský žánr soustředěného vyprávění) prozkoumává téma stárnutí, touhy a fascinace mládím. Autor v ní staví do paralely dvě kulturní ikony a jejich milostná vzplanutí. J. W. Goethe: V Mariánských Lázních se v osmdesáti letech zamiloval do mladinké Ulriky von Levetzow. Gustav von Aschenbach: Hlavní hrdina novely Thomase Manna Smrt v Benátkách, který propadá obsesivnímu obdivu k chlapci Tadziovi. Maňák v knize zkoumá, zda je tato pozdní láska k výrazně mladším lidem skutečným citem, nebo jen zoufalou snahou zachytit vlastní prchající mládí. Knihu doprovázejí výtvarné práce Jitky Petrášové. Česky. Vratislav Maňák (*1988)

MÜCK, Hans-Dieter; MAŠEK, Petr; ANTONÍN, Luboš: Im böhmischen Zauberkreise. Goethes Reisen in die böhmischen Bäder 1785-1823. 60 s. Bad Sulza 2002

Kniha je stručným, ale obsahově bohatým průvodcem po stopách Johanna Wolfganga Goetha v západočeských lázních.Na publikaci spolupracovali německý historik umění Hans-Dieter Mück a přední čeští odborníci na knižní kulturu a zámecké knihovny Petr Mašek a Luboš Antonín (působící v Národním muzeu). Kniha dokumentuje Goethovy cesty do „západočeského lázeňského trojúhelníku“ (Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně) v letech 1785–1823. Goethe tato místa navštívil celkem sedmnáctkrát. Text se nezaměřuje pouze na suchá fakta, ale vykresluje atmosféru tehdejší doby. Zmiňuje Goethův zájem o geologii, mineralogii a botaniku regionu, stejně jako jeho společenské styky a literární inspirace, které zde načerpal (např. Mariánskolázeňská elegie). Německy

NĚMEC, Václav; AGLER, Zdeněk: Goethe a Sokolovsko. 69 s. Sokolov 1959

Publikace se věnuje vztahu německého básníka J. W. Goetha k regionu Sokolovska, který navštěvoval během svých cest do Čech. Kniha mapuje místa na Sokolovsku spojená s Goethovým pobytem a tvorbou. Významná část textu se věnuje lidovému básníkovi Antonu Fürnsteinovi (1783–1841) ze Sokolovska, o jehož dílo se Goethe zajímal.

Palacký, František: Leben des Grafen Kaspar von Sternberg. 242 s. Montreal 2025

Reprint Palackého redakce Šternberkova životopisu. Kniha Leben des Grafen Kaspar von Sternberg je životopisným dílem věnovaným jedné z nejvýznamnějších postav české vědy a zakladateli Národního muzea, Kašparu Mariu hraběti ze Šternberka. Původní vydání z roku 1868 připravil k tisku historik František Palacký, který k vlastním Šternberkovým pamětem připojil úvodní slovo a akademickou přednášku o životě a působení bratří Kašpara a Františka Šternberkových. Německy. František Palacký (1798-1876); Kašpar Šternberk (1761-1838)

Palacký, František: Leben des Grafen Kaspar von Sternberg. 254 s. Prag 1868. Německy

Kniha Leben des Grafen Kaspar von Sternberg (Život hraběte Kašpara ze Šternberka) z roku 1868 představuje zásadní biografický a historický pramen, který sestavil František Palacký u příležitosti 50. výročí založení Vlasteneckého (Národního) muzea. Hlavní část tvoří vlastní životopisné zápisky Kašpara Marii Šternberka. František Palacký dílo redigoval, doplnil o rozsáhlý úvod a přidal text své slavnostní přednášky o bratřích Šternberkových přednesené v Královské české společnosti nauk. Detailně popisuje Šternberkovu cestu od církevní dráhy v Řezně k botanice a paleontologii (je považován za zakladatele paleobotaniky). Mapuje úsilí o vznik první české národní muzejní instituce v roce 1818. Obsahuje cenné postřehy o setkáních s osobnostmi jako byl J. W. Goethe nebo Alexander von Humboldt. Německy

PALLIARDI, Anton Alois: Der Kammerbühl, ein Vulkan bei Kaiser Franzensbad. 47 s. Eger 1848

Kniha Der Kammerbühl, ein Vulkan bei Kaiser Franzensbad (Komorní hůrka, sopka u Františkových Lázní) je vědecké pojednání, které napsal chebský a františkolázeňský lékař a přírodovědec Anton Alois Palliardi. Práce se věnuje geologickému popisu Komorní hůrky, nejmladší sopky v Čechách. Palliardi v ní shrnuje tehdejší poznatky o vulkanické činnosti v oblasti Chebska, což bylo téma, kterému se dříve intenzivně věnovali i Johann Wolfgang von Goethe nebo Kašpar Šternberk. Palliardi nebyl jen lékařem, ale i významným ornitologem a arachnologem, přičemž tato kniha dokládá jeho hluboký zájem o širší přírodní vědy. Dílo sloužilo i jako průvodce pro lázeňské hosty ve Františkových Lázních, kteří sopku často navštěvovali jako turistický cíl. Německy

PIES, Eike: Goethe auf Reisen. Begegnung mit Landschaften und Zeitgenssen mit über 250 \stichen aus der Goethe-Zeit. 120 s. Wuppertal ?

Bohatě ilustrovaný svazek, který dokumentuje cesty Johanna Wolfganga von Goetheho. Svazek je výjimečný svým obrazovým doprovodem. Kniha přibližuje čtenáři místa, která Goethe navštívil (zejména jeho cesty po Německu, Švýcarsku a Itálii), a osobnosti, se kterými se setkal. Text Dr. Eikeho Piese, významného německého historika a genealoga, doplňuje vizuální stránku o faktografické detaily a citáty z Goetheho deníků či korespondence. Německy

Eike Pies (*1942)

PELLETER, Michael: Denkwürdikeiten der Stadt Falkenau an der Eger. 181 s. Tachau 1882.

Kniha je významným historickým dílem mapujícím dějiny dnešního Sokolova a jeho okolí. T Autor v podtitulu uvádí, že jde o „příspěvek k dějinám Němců v Čechách“ (Ein Beitrag zur Geschichte der Deutschböhmen). Kniha podrobně popisuje nejen samotný Falknov (Sokolov), ale i jeho nejbližší okolí. Slouží jako důležitý pramen pro studium starších dějin, městské správy a vývoje lokality před industrializací konce 19. století. Michael Pelleter (1817–1882) byl regionální historik a spisovatel, který se věnoval především dějinám západních Čech. Jeho práce o Falknově je považována za jednu z prvních komplexních moderních vlastivědných monografií tohoto města.

Pernica, Leoš: Mariánské Lázně město Goethovy Elegie. 50 s. Mariánské Lázně 1967

Dílo se věnuje především okolnostem vzniku slavné básně Mariánskolázeňská elegie (Marienbader Elegie), kterou Goethe napsal v roce 1823. Mapuje návštěvy básníka v Mariánských Lázních v letech 1820–1823. Popisuje nenaplněnou lásku 74letého básníka k devatenáctileté šlechtičně, která byla klíčovým impulsem pro napsání Elegie. Kniha přibližuje dobovou atmosféru mladého lázeňského města, které si Goethe velmi oblíbil a přispěl k jeho věhlasu. Dílo slouží jako populárně-naučný průvodce po literární historii města a je často vyhledáváno návštěvníky, kteří se zajímají o místa spojená s Goethovým pobytem.

PLEYER, Wilhelm; TETZNER, Johanna: Goethe in Teplitz 1810, 1812, 1813. 50 s. Teplitz- Schönau 1932

Kniha je historicko-literární studie, která vyšla u příležitosti 100. výročí úmrtí Johanna Wolfganga Goetha. Toto dílo detailně mapuje básníkovy pobyty v Teplicích (Teplitz-Schönau), které patřily k jeho nejoblíbenějším lázeňským destinacím. Dílo se zaměřuje na tři klíčové roky, kdy Goethe navštívil Teplice, a přibližuje významné události, které zde prožil. Wilhelm Pleyer (významný sudetoněmecký spisovatel) a Johanna Tetzner.

POKORNÁ, Libuše (ed.): Třebívlicko a osudová láska J. W. Goetha a Ulriky von Levetzow. 127 s. Třebívlicko 99. Třebívlice 1999

Kniha je tematický sborník, který vydala obec Třebívlice v roce 1999 pod editorským vedením PhDr. Libuše Pokorné. Publikace vyšla u příležitosti 250. výročí narození J. W. Goetha a 100. výročí úmrtí Ulriky von Levetzow v rámci akce „Třebívlicko 99“. Kniha slouží jako komplexní průvodce historií obce Třebívlice a jejím úzkým sepětím s postavou Ulriky von Levetzow, poslední Goethovy lásky, která zde strávila většinu svého života a je zde i pohřbena. Hlavní témata zahrnují: Vývoj obce a panství, včetně popisu místního zámku a hospodářství. Detailní pohled na jejich setkání v Mariánských Lázních a následný Ulričin život v ústraní na třebívlickém zámku. Informace o Muzeu Ulriky von Levetzow v Třebívlicích, které uchovává její osobní věci a pozůstalost.

PROFT, Ernst: Kammerbühl und Eisenbühl. Wien 1894

Kniha je klasickým geologickým dílem věnovaným dvěma nejmladším sopkám v českých zemích – Komorní hůrce a Železné hůrce. Ernst Proft v ní shrnuje tehdejší poznatky o těchto dvou lokalitách nedaleko Chebu a Františkových Lázní: Komorní hůrka (Kammerbühl): Autor podrobně popisuje geologickou stavbu sopky, kterou proslavil již J. W. Goethe. Kniha reflektuje výsledky ražby průzkumné štoly, která definitivně potvrdila sopečný původ vrchu. Železná hůrka (Eisenbühl): Věnuje se popisu této méně známé, ale geologicky stejně významné sopky, která leží v těsné blízkosti hranic s Bavorskem. Ernst Proft byl uznávaným odborníkem na vulkanismus v západních Čechách a jeho práce je dodnes citována v moderních studiích o geoparku Egeria. Proftovo dílo pomohlo vědecky ukotvit význam těchto lokalit, které dnes patří mezi národní přírodní památky.

PROKOP, Vladimír, ml.: 200 osobností Sokolovska. Od renesance po současnost. 135 s. Sokolov 1997

Slovníkový místopis výtvarných umělců, spisovatelů, vlastivědců a dalších humanitních osobností od doby renesance podnes. Na straně 49 heslo Goethe Johann Wolfgang, které reflektuje Goethovy návštěvy Sokolovska. Česky

Vladimír Prokop ml. (*1960)

PROKOP, Vladimír; SMOLA, Lukáš: Biografický lexikon sokolovského regionu. 366 stran. Sokolov 2009

Lexikon malířů, grafiků, sochařů, architektů, stavitelů, fotografů, spisovatelů, publicistů, kronikářů, historiků, vlastivědců, archivářů, lingvistů, filozofů, skladatelů, geologů a dalších osobností souvisejících se sokolovským regionem. Na stranách 110-112 heslo GOETHE Johann Wolfgang, které reflektuje Goethovy návštěvy Sokolovska. Česky.

Vladimír Prokop ml. (*1960), Lukáš Smola (*1979)

PROKOP, Vladimír; SMILKOVÁ, Eva; SMOLA, Lukáš: Zapomenuté tváře. 108 s. Loket 2013

Katalog portrétů z loketských sbírek a historie městského muzea v Lokti. Obsahuje kvalitní reprodukce obrazů Johann Wolfgang Goethe ve společnosti paní Levetzow a jejích dcer (Walter Ditz 1913); Johann Wolfgang von Goethe (neznámý autor); Anton Fürnstein (Toni Schönecker 1941); Johann Wolfgang Goethe (busta, pískovec, Willy Russ 1932)

PRÖKL, Vincenz: Goethe in Eger - nach seinem Tagebuche und Mittheilungen von Augenzeugen. s. 26. Wien 1879

Jde o dílo chebského archiváře Vinzenze Prökla z roku 1879, které mapuje pobyty J. W. Goetha v Chebu na základě jeho deníků a očitých svědectví. Publikace přibližuje Goethův vztah k západním Čechám a jeho zájem o místní mineralogii. Publikace byla vydána právě u příležitosti odhalení Goethova pomníku v Chebu. Vincenz Prökl byl hlavním iniciátorem vzniku tohoto památníku. Pomník byl slavnostně odhalen 24. dubna 1879, v den stříbrné svatby císařského páru Františka Josefa I. a Alžběty. Německy

PUCHTINGER, Franz: Goethe in Karlsbad. 191 s. Karlsbad und Leipzig 1922

Kniha je významným biografickým a místopisným dílem, které mapuje četné pobyty německého literárního velikána. Podrobně dokumentuje Goethovy návštěvy "ráje na zemi", jak Karlovy Vary nazýval, během téměř čtyř desetiletí (1785–1823). Puchtinger zkoumá vliv lázeňského prostředí na Goethovu tvorbu, zdraví a osobní život. Popisuje jeho setkání s tehdejší aristokracií, umělci a intelektuály. Kniha je ceněna nejen pro svůj obsah, ale i pro estetickou hodnotu, díky čemuž je vyhledávaným kouskem pro sběratele. Obsahuje 12 barevných litografických vinět s dobovými pohledy na Karlovy Vary. Německy

REISER, Rudolf: Goethe in Bayern. 192 s. München 2003

Kniha historika a novináře Rudolfa Reisera, vydaná v roce je detailní studií o vztahu Johanna Wolfganga von Goetheho k Bavorsku, který byl mnohem hlubší, než by se mohlo na první pohled zdát. Kniha mapuje Goethovy cesty přes bavorské území, které nebyly jen tranzitními trasami do Itálie nebo do lázní v Čechách, ale místy významných setkání a prožitků. Publikace sleduje Goethovy stopy v městech jako Mnichov, Řezno (Regensburg), Norimberk, Augsburg nebo v oblasti Horního Bavorska a podhůří Alp. Autor čerpá z deníků a dopisů, které dokládají Goethovy kontakty s bavorskými učenci, umělci a šlechtou. Německy. Rudolf Reiser (*1941)

REUSS, Franz, Ambrosius: Taschenbuch für die Badegäste von Tepliz. s 140. Tepliz 1823

Kniha je zásadním historickým a balneologickým průvodcem po Teplicích v jejich „zlatém věku“. Sloužila jako praktická příručka pro lázeňské hosty, která spojovala vědecké poznatky o léčivých pramenech s popisem tehdejší společenské a místopisné reality. Dílo nese podtitul „Úplný popis tohoto léčebného místa a jeho okolí z hlediska topografického, malebného, historického, geognostického a lékařského“. Franz Ambrosius Reuss, významný lékař a mineralog působící v Teplicích, v knize detailně rozebírá chemické složení a léčivé účinky teplických termálních pramenů. Autor popisuje město a jeho okolí (např. Šanov, hrad Doubravka), čímž poskytuje cenné svědectví o podobě Teplic v době, kdy byly nazývány „Malou Paříží“ . Jako „kapesní kniha“ (Taschenbuch) obsahovala i pokyny pro lázeňský režim, diety a společenské vyžití tehdejších návštěvníků. Franz Ambrosius Reuss (1761–1830) byl osobním lékařem knížat Lobkoviců v Bílině a jedním z nejdůležitějších vědců své doby v oblasti geologie a balneologie v severních Čechách. Jeho práce o Teplicích přímo ovlivnila rozvoj tamějších lázní a přispěla k jejich evropskému věhlasu.

RIEDEL, Gerd-Reiner; KLAUSS, Jochen; FEILER, Hosrst: Der Neptunistenstreit. Goethes Suche nach Erkenntnis in Böhmenn. 160 s. Uckerland 2009

Kniha představuje Johanna Wolfganga von Goetha jako vášnivého geologa a přírodovědce v kontextu jeho cest do českých zemí. Kniha se zaměřuje na tzv. spor o čedič (nebo také „spor neptunistů“), což byla zásadní vědecká debata konce 18. století o vzniku Země. Neptunisté (např. Abraham Gottlob Werner) věřili, že horniny vznikly usazováním v moři, zatímco vulkanisté přisuzovali vznik hornin sopečné činnosti. Autoři mapují Goethovy výzkumy v západních Čechách, zejména v okolí Karlových Varů a Mariánských Lázní, kde básník studoval geologické formace, jako je např. Komorní hůrka. Tato publikace je cenná především tím, že neukazuje Goetha pouze jako spisovatele, ale jako aktivního účastníka vědeckých diskusí, jehož zájem o geologii a „prahory“ (např. žulu) hluboce ovlivnil jeho vnímání přírody.

ROSENSTRAUCHOVÁ, Hazel: Karl Huss, der empfindsame Henker. 175 s. Berlin 2012

Kniha je biografický esej o životě Karla Husse, posledního chebského kata, učence a sběratele kuriozit. Huss byl samoukem, který se věnoval botanice, mineralogii a numismatice. Po zrušení trestu smrti za Josefa II. se stal správcem sbírek knížete Metternicha na zámku Kynžvart. Napsal rozsáhlou čtyřdílnou kroniku města Chebu a vlastní autobiografii, která je klíčovým zdrojem pro pochopení jeho života. Kniha se zabývá tím, jak Huss bojoval s předsudky a izolací, které jeho řemeslo provázely, přestože se těšil přízni významných osobností, jako byl Johann Wolfgang von Goethe. Hazel Rosenstrauchová (*1945). Německy

SAUER, August (ed.): Goethes Briefwechsel, mit Joseph Sebastian Grüner und Joseph Stanislaus Zauper (1820-1832). s. 668. Prag 1917

Kniha představuje klíčový dokument pro studium Goethových vazeb na české země v závěru jeho života. Editorem tohoto svazku byl významný germanista August Sauer, přičemž úvodní studie zpracoval Josef Nadler. Publikace shromažďuje korespondenci mezi J. W. Goethem a dvěma významnými osobnostmi působícími v Čechách: chebským kriminálním radou a sběratelem lidových tradic J. S. Grünerem a gymnaziálním profesorem a pedagogem J. S. Zauperem. Joseph Sebastian Grüner: Dokumentuje Goethův hluboký zájem o západní Čechy (Mariánské Lázně, Cheb), minerály a místní historii. Grüner byl Goethovým častým průvodcem a informátorem. Joseph Stanislaus Zauper: Listy odkrývají Goethovy názory na literární teorii a estetiku, neboť Zauper byl jedním z prvních interpretů a propagátorů Goethova díla v českém prostředí. Kniha slouží jako cenný pramen pro dějiny vědy, literatury a česko-německých kulturních vztahů v první polovině 19. století. Německy

SAUER, Hedda: Goethe und Ulrike. 132 s. Reichenberg 1925

Jedná se o literárně-historickou studii věnovanou poslednímu milostnému vzplanutí J. W. Goetha k mladé Ulrice von Levetzow. Heda Sauer (1875-1953): Pražská německá básnířka a spisovatelka, manželka germanisty Augusta Sauera. Byla součástí německého literárního kruhu v Praze a aktivně se podílela na kulturním životě. Kniha se zaměřuje na Goethovy pobyty v západočeských lázních a jeho vztah k Ulrice, který vyvrcholil napsáním slavné Mariánskolázeňské elegie. Práce Heddy Sauer doplňuje ediční činnost jejího manžela Augusta Sauera, který rovněž publikoval vzpomínky Ulriky von Levetzow na Goetha. Zatímco August Sauer se soustředil na edici pramenů, Hedda Sauer k tématu přistoupila s větším důrazem na literární a biografické vyprávění, které bylo blízké širšímu publiku.

Schlesinger, Ludwig: Anton Fürnstein und seine Gedichte. 97 s. Prag 1880

Samostatně vydaná studie literárního historika Ludwiga Schlesingera věnovaná sokolovskému básníkovi Antonu Fürnsteinovi (1783--1841). Ochrnutý syn mlynáře se s Goethem setkal 4. srpna roku 1822. A právě Goethe stál za uveřejněním několika Fürnsteinových básní. Další básně publikoval v literárním sborníku právě Schlesinger (44). S Goethem si vyměnili i několik dopisů .

Ludwig Schlesinger (1838-1899)

Schlesinger, Ludwig: Anton Fürnstein und seine Gedichte. In Mittheilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen 18, Prag 1879-1880. s 108-146

Jedná se o monografii věnovanou tragickému osudu a literárnímu dílu lidového básníka Antona Fürnsteina, který byl ve své době označován za „českého Burnse“. Ludwig Schlesinger (1838–1899): Významný německý historik působící v Čechách a funkcionář Spolku pro dějiny Němců v Čechách (Verein für Geschichte der Deutschen in Böhmen). Anton Fürnstein (1783–1841) byl prostý muž z Horního Jiřetína (Obergeorgenthal), který byl od mládí ochrnutý a upoutaný na lůžko. Jeho verše zaujaly samotného J. W. Goetha, který Fürnsteina finančně podporoval a nechal některé jeho básně otisknout. Výměna dopisů mezi nimi je významnou součástí goethovského bádání v Čechách. Schlesinger v knize shromáždil Fürnsteinovu biografii, rozbor jeho tvorby (např. básně „Zima“, „Rudolph“ či verše k různým příležitostem) a dokumentaci jeho vztahu k tehdejším literárním elitám.

SCHOPF-BEIGE, Monika: Goethe in Böhmen. 30 s. Ludwigsburg 2010

Jedná se o stručnou, ale informativní příručku. Publikace je uspořádána chronologicky a mapuje Goethovy pobyty v českých zemích. Text se zaměřuje na Goethových sedmnáct návštěv západočeských lázní (Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně a Teplice) v letech 1785 až 1823. Autorka v ní vyzdvihuje Goethův výrok, že Karlovým Varům „vďěčí za zcela jinou existenci“. Monika Schopf-Beige je zakladatelkou (1998) a dlouholetou osobností Goethovy společnosti v Ludwigsburgu. Její práce o Goethovi v Čechách slouží především jako přehledný průvodce pro zájemce o básníkovy stopy v regionu a jeho vztah k tehdejší české krajině a společnosti. Německy

SLACH, Miroslav: Dostavník do Výmaru. Ilustroval Karel Müller. 234 s. Plzeň 1970

Historický milostný román zaměřený na závěrečnou kapitolu života slavného německého básníka J. W. Goetha. Příběh líčí citové vzplanutí pětasedmdesátiletého Goetha k mladičké, teprve sedmnáctileté Ulrice von Levetzow. Děj se odehrává v romantických kulisách západočeských lázní, konkrétně v Mariánských Lázních, v první polovině 19. století.Román zachycuje vnitřní boj stárnoucího génia, společenské konvence té doby a atmosféru českého národního života. Název odkazuje na cestu Ulriky, která v roce 1824 míří z Čech do Výmaru, aby básníkovi odpověděla na jeho city. Dílo je oceňováno pro svou schopnost vykreslit Goetha nejen jako nedostižného umělce, ale především jako chybujícího a hluboce cítícího člověka. Miroslav Slach (1919-2001)

SLACH, Miroslav: Sbohem, letní lásko. Ilustroval Cyril Bouda. 195 s. Praha 1982

Sbírka čtrnácti drobných próz (miniatur), které v poutavém vyprávění přibližují životní osudy Johanna Wolfganga Goetha. Hlavním tématem je básníkův pozdní milostný vztah k mladičké Ulrice von Levetzow, ke kterému došlo během jeho pobytů v Mariánských Lázních. Autor kombinuje nostalgické vyprávění o Goethovi s popisem dobové atmosféry a vedlejších postav, které měly k básníkovi vztah. Knihu doprovázejí ilustrace národního umělce Cyrila Boudy, známého svým precizním grafickým stylem. Česky. Miroslav Slach (1919-2001)

STEININGER, Fritz, F.; KOSSATZ-POMPÉ, Anne: "quer durch Europa" - Naturwissenschaftlichen Reisen mit Johann Wolfgang von Goethe. 176 s. Frankfurt am Main 1999

Kniha je doprovodným katalogem ke stejnojmenné výstavě pořádané v Naturmuseum Senckenberg ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 1999. Publikace se zaměřuje na méně známou tvář slavného básníka – na Goetha jako aktivního přírodovědce, cestovatele a badatele. Kniha není jen popisem cest, ale souborem odborných příspěvků, které analyzují Goethův přínos v různých vědních oborech: Úvodní stati rozebírají vztah Goetha k Senckenberské přírodovědné společnosti. Goethe byl fascinován horninami a zkamenělinami. Významná část knihy se věnuje jeho cestám do Čech (např. kapitola od Oldřicha Fejfara „Brunngast, Geolog und Spaziergänger – Goethe in Böhmen“), kde zkoumal vulkanickou činnost a geologické útvary. Publikace zdůrazňuje, že Goethova vědecká činnost nebyla pouhým koníčkem, ale integrální součástí jeho pohledu na svět. Na rozdíl od tehdejší čistě analytické vědy prosazoval Goethe intuitivní porozumění přírodním zákonům skrze přesné kvalitativní pozorování.

TVRDÍK, Milan; STAŠKOVÁ, Alice (eds.): Goethe Heute/Goethe dnes. 237 s. Červený Kostelec 2008

Sborník představuje moderní vědecký pohled na Goethův odkaz z perspektivy 21. století. K Jak napovídá název „Dnes“, cílem autorů není jen historický popis, ale analýza toho, co Goethovo dílo říká dnešnímu čtenáři a jaká je jeho role v současné kultuře. Příspěvky se pohybují na pomezí literární vědy, filozofie, historie a estetiky. Navazuje na tradici zkoumání Goethových pobytů v českých zemích, ale zasazuje je do širšího středoevropského kontextu. Rozbory klíčových děl (např. Faust, Viléma Meistera léta učednická) s využitím moderních metodologických přístupů. Tato kniha je zásadní pro každého, kdo se chce o Goethovi dozvědět více než jen biografická data.

URZIDIL, Johannes: Goethe v Čechách. 500 s. Příbram 2009

Kniha Goethe v Čechách od Johannese Urzidila je považována za stěžejní dílo literární historie, které mapuje hluboký a celoživotní vztah Johanna Wolfganga Goetha k českým zemím. Urzidil detailně dokumentuje Goethových 17 pobytů v Čechách, během nichž zde strávil celkem tři roky života. Zaměřuje se především na západočeský lázeňský trojúhelník (Mariánské Lázně, Karlovy Vary, Františkovy Lázně) a Teplice. Kniha líčí Goetha nejen jako básníka, ale i jako nadšeného přírodovědce. Popisuje jeho zájem o českou geologii (studium Komorní hůrky), botaniku a mineralogii. Tato publikace je v podstatě „biblí“ pro každého, koho zajímá kulturní propojení německé klasiky a českého prostředí. Johannes Urzidil (1896-1970)

URZIDIL, Johannes: Goethe in Böhmen. 273 s. Leipzig 1932

Původní vydání knihy Goethe in Böhmen z roku 1932 představuje první verzi Urzidilovy celoživotní práce o Goethových vztazích k českým zemím. Na rozdíl od rozšířeného pětisetstránkového vydání z roku 2009 (které vychází z autorovy finální revize z 60. let), je tato verze stručnější a vznikla jako příspěvek k jubilejním oslavám 100 let od úmrtí J. W. Goetha.

Německy. Johannes Urzidil (1896-1970)

WAJS, Miloslav: Goethe v západních Čechách. 105 s. Karlovy Vary 1992

Kniha mapuje intenzivní vztah německého básníka k západočeskému regionu. Kniha se věnuje Goethovým pobytům v tzv. „lázeňském trojúhelníku“ a okolí. Detailní popis jeho 13 návštěv v Karlových Varech, pobytů v Mariánských Lázních (včetně osudového setkání s Ulrikou von Levetzow) a Františkových Lázních. Autor zdůrazňuje, že Goethe v Čechách nebyl jen jako básník, ale i jako nadšený badatel. Publikace popisuje jeho geologické výzkumy na Komorní hůrce a mineralogické sbírky z oblasti Chebska.

WAJS, Miloslav: Westböhmen in Goethes Leben, Werk und Wirken. 64 s. Plzeň 1972

Studie, která se věnuje vztahu Johanna Wolfganga von Goetha k západním Čechám. První vydání vyšlo v roce 1972 v Plzni v Západočeském nakladatelství u příležitosti 140. výročí básníkova úmrtí. Autor se zaměřuje na Goethovy vazby k regionu, jeho setkání s významnými osobnostmi a inspiraci, kterou zde čerpal pro svá díla. Miloslav Wajs (1908–1994) byl znalcem Goethova díla a regionální historie. Jeho práce o Goethovi v Čechách jsou považovány za základní literaturu pro studium básníkových stop v Karlových Varech, Mariánských Lázních a okolí.

Internetové zdroje

Česko-saská literární krajina

Informace o spisovatelích, spisovatelkách a jejich stopách (včetně JWG) v příhraničního regionu a tak se seznamovat s literárním bohatstvím regionu. Digitální krajina je členěna na dvě části. Jedná se o Literární informační systém (LIS).Ten vyhledává na mapě literární místa paměti a propojuje je s informacemi o autorkách a autorech, jež jsou s těmito místy spjati. V části věnované materiálům jsou pak představována jejich díla a vybrané badatelské příspěvky.

Výukovou a herní platformu (LIS 2.0). Ta umožňuje, aby se objevování literatury příhraničního reginu stala zvláště pro mladé uživatelky a uživatele dětskou hrou. Mohou zde poznat autorky a autory z pohraničí a objevít literární žánry a epochy. Začlenění her do výuky ulehčují také didaktické materiály, které lze otevřít na startovní stránce her.

Společnost Johannese Urzidila

Webové stránky Johannese Urzidila, významného Goethova životopisce a autora knihy Goethe v Čechách/Goethe in Böhmen. Obsahují podrobný strukturovaný životopis, Urzidilovu bibliografii a další důležitá data.

ARNIKA

Arnika je časopis určený zájemcům o přírodu a historii Karlovarského kraje. Najdete zde zajímavosti a nejnovější objevy z území Karlovarského kraje, především z oblasti přírodních věd, historie a archeologie.

BROŽ, M.; BOUŠKOVÁ, A.: Goethova štola v Komorní hůrce u Františkových Lázní – historie a současnost. 2019/2/18-23

BURACHOVIČ, S: Goethe ctil karlovarské prameny a dobré jídlo. 1992/32/420

BURACHOVIČ, S.: Goethovo pojednání o karlovarských horninách. 1980/16/151

BURACHOVIČ, S.: Hora, o které již Goethe psal. 1979/14/94

BURACHOVIČ, S.: Před 190 lety vyšel Goethův spis. 1997/44/22

BURACHOVIČ, S.: Topografie Goethových návštěv ve Slavkovském lese. 1982/2/53

HONL, J: J. W. Goethe a česká toponomastika. 1982/2/6

PLACHÝ, J.: Goethe a Horní Slavkov. 1984/9/341

ŠVANDRLÍK, R.: Proč Slavkovští Goethovi sochu nepostavili. 1982/3/102

HAMELIKA

Alexander Grigorjevič Stroganov

Goethe a Marie Szymanowská