Publikace vydaná s podporou Karlovarského kraje

Karlovarský kraj vydal  aktualizovanou publikaci Průvodce po významných archeologických lokalitách v Karlovarském kraji, která navazuje na dřívější úspěšné vydání z roku 2007. Tato brožura z ediční řady Cesty kulturního dědictví představuje výběr nejzajímavějších nálezů a lokalit, které byly v regionu zkoumány především v posledních dvaceti letech.

Co v novém průvodci najdete? Publikace mapuje celkem 15 archeologicky významných míst. Oproti původní verzi přináší čerstvé poznatky z nedávných výzkumů a rozšiřuje seznam o zcela nové lokality.

Mezi hlavní body patří:

• Pravěká hradiště a poklady: Průvodce detailně rozebírá hradiště na vrchu Vladař u Žlutic, kde archeologové (např. Filip Prekop) odkrývají strukturu opevnění a jeho význam v mladší době železné. Zmíněn je také unikátní nález depotu pravěkých šperků v Mezirolí.
• Hornická minulost: Velká pozornost je věnována středověkému a raně novověkému hornictví, konkrétně dolu Jeroným u Čisté a Vysokému kameni.

• Novodobá historie: Novinkou je zařazení lokalit spojených s 20. stoletím, jako je areál bývalého cínového dolu a zajateckého tábora Sauersack (Rolava) v Krušných horách.
• Zaniklé památky: Čtenáři se dozví o tajemných ruinách kostela sv. Linharta v karlovarských lesích nebo kostela sv. Mikuláše pod vrchem Krudum.

Na tvorbě textů se podíleli přední odborníci z regionálních institucí, zejména archeologové Jiří Klsák, Jan Tajer, Filip Prekop a Michal Beránek.

Publikace vyšla v nákladu 2000 ks a lze ji zdarma získat na recepci Karlovarského kraje (Závodní 353/88, Karlovy Vary).

Křest publikace proběhl 23. dubna 2026 v Krajské knihovně Karlovy Vary. Nekřtilo se vodou ani vínem ani šampaňským jak je obvyklé, nýbrž vtipně a stylově hlínou. A ne hlínou ledajakou al e z místa, kde na Krudumu stojí pozůstatky kostela sv. Mikuláše.

Hlína byla uložena v krajáči na mléko a nabírala se středověkou nádobkou z Norimberka.

Filip Prekop ze spolku Terra Incognita řekl ČTK, že Karlovarský kra má j z pohledu archeologie několik zvláštností: „Docházelo tady opakovaně k redefinování hranic a vlivů kontroly. Následně tou relativně komplikovanou morfologií zde osídlení a život nebyl tak jednoduchý, takže byl citlivý na stresy zvenčí, to znamená přírodní katastrofy nebo právě společenské otřesy celoevropské. Docházelo k opuštění celých oblastí a pak znova k osídlení.

Karlovarský kraj podle Prekopa disponuje asi největším počtem obcí, které po válce prakticky zmizely. Zároveň je zde je nejvíce pozůstatků pracovních táborů z 50. let minulého století. I to jsou podle Prekopa památky, které by neměly zůstat zapomenuty a lidé by se měly připomínat, protože dokládají pohnutou historii Karlovarského kraje.