Regiony
Území Česko-bavorského geoparku zahrnuje několik geologicky, geograficky i historicky vymezených regionů. Všechny společně umožňují fascinující cestu geologickou minulostí Evropy a poznání probíhajících geologických procesů.
Čechy
Chebsko
Území Chebska zahrnuje Chebskou pánev a přilehlé oblasti. Chebská pánev je geologicky mladá poklesová struktura. Oproti Krušným horám a Slavkovskému lesu pokleslo podloží pánve za cca 35 miliónů let o asi 600 m, z toho více než 300 m za poslední 3 milióny let. Na východě omezuje Chebskou pánev mariánskolázeňská zlomová zóna, ze které se uvolňují početná drobná zemětřesení.
Krušné hory - západ
Západní Krušné hory se zdvihají severně od oherského příkopu, ve své sv. části do výšky 1043 m n. m. (Blatenský vrch; nejvyšší vrchol Krušných hor, Klínovec 1244 m, již leží mimo území geoparku). V důsledku výrazného mladého zdvihu jsou jižní svahy Krušných hor silně členité, hřebenové partie pak mají plochý reliéf.
Oherský příkop
Mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem leží protáhlá struktura oherského příkopu. Tato nanejvýš 10 km široká sníženina není dílem řeky Ohře, ale vznikla na významné tektonické linii sv.-jz. směru. Během desítky miliónů let trvajícímu poklesu během třetihor se v ní uložily stovky metrů mocné vrstvy sedimentů včetně významných slojí hnědého uhlí.
Slavkovský les (Kaiserwald)
Jižně od oherského příkopu se zdvihá Slavkovský les a dále k jihu na něj přiléhající Tepelská plošina, která v důsledku rozsáhlého vyklenutí zemské kůry mírně klesá k jihu. Lesnatá krajina Slavkovského lesa s četnými rašeliništi je prostoupená početnými stopami po dolování. Území je budováno granity, serpentinity, rulami a svory. Slavkovský les je chráněnou krajinnou oblastí.
Tachovská brázda
Mezi Slavkovským a Český lesem se táhne Tachovská brázda. Její morfologicky výrazné východní omezení je dáno průběhem mariánskolázeňské zlomové zóny, která dále na severu tvoří také okraj Chebské pánve.
Čechy / Bavorsko
Český les / Oberpfälzer Wald
Pohraniční horský pás Českého lesa (v Bavorsku Hornofalcký les / Oberpfälzer Wald) se táhne ve stokilometrové délce od Dyleně na severu po Všerubskou vrchovinu na jihu. Jeho nejvyšší vrcholy dosahují nadmořských výšek 900 až 1000 m. Geologicky je Český les budován metamorfovanými horninami a žulami. Český les je od roku 2005 chráněnou krajinnou oblastí.
Bavorsko
Stiftland
Stiftland (česky též Štiftsko) je historická oblast mezi územím zvaným Sechsämterland („Země šesti úřadů“) na severu (východní Smrčiny) a Hornofalckým lesem na jihu. Na západě sahá zhruba k severojižním směrem probíhající dálnici A9. Název Stiftland pochází z doby, kdy oblast ovládalo cisterciánské opatství Waldsassen (Stift = klášter). Stiftland má pestrou geologickou stavbu, zastoupeny jsou krystalické břidlice tzv. Waldsassenské břidličné vrchoviny (Waldsassener Schiefergebirge), žuly i mladé vulkanity.
Steinwald s Naabsko-odravskou brázdou
Steinwald („Kamenný les“) je horský masiv budovaný převážně granity. Jeho nejvyšší vrchol Platte dosahuje nadmořské výšky 946 m. Na východě přechází Steinwald do Waldsassenské břidličné vrchoviny (součást Stiftlandu). Morfologicky výrazné omezení Steinwaldu vůči jižněji ležící Naabsko-odravské brázdě je zlomového původu.
Hornofalcká vrchovina s Hesserbergem Bavorsko
Hornofalcká vrchovina leží mezi Franskou Albou (Frankenalb) a Hornofalckým lesem/Steinwaldem s Naabsko-odravskou brázdou. Jde o oblast charakteristickou širokými rovinami s protáhlými horskými pásmy a výraznými čedičovými kužely, která je dále ovlivněna tokem řeky Heidenaab jejími přítoky. Na místech s nízkým specifickým odtokem často vznikly močály. Svahy Hesserbergu (711 m n. m.) pokrývá největší souvislý lesní porost severního Bavorska, Hessenreuther Forst. Hornofalcká vrchovina je budována sedimentárními horninami (pískovce, jíly) druhohorního stáří.
Hornofalcký les, Stiftland, Steinwald s Naabsko-odravskou brázdou a Hornofalcká vrchovina s Hesserbergem společně tvoří turistický region „Hornofalcký les“ („Oberpfälzer Wald“). Nacházejí se zde Přírodní parky Steinwald a Nördlicher Oberpfälzer Wald.
Smrčiny a Sechsämterland Bavorsko
Do tohoto území patří Vysoké Smrčiny (Hohe Fichtelgebirge) na západě, které dosahují nadmořských výšek 1053 m (Schneeberg) a 1023 m (Ochsenkopf), a dále Sechsämterland (= Centrální Smrčiny). Sechsämterland („Země šesti úřadů“) je historicko-administrativní označení z doby markrabství. Vysoké Smrčiny jsou budovány větším počtem žulových intruzí, ve Sechsämterland se vedle žul vyskytují i břidlice (hlavně fylity), mramory a kvarcity.
Vysoké Smrčiny a Sechsämterland tvoří turistický region „Smrčiny“ („Fichtelgebirge“). Nachází se zde Přírodní park Fichtelgebirge.
Hornofranská vrchovina Bavorsko
Mezi Smrčinami na východě a Franskou Albou na západě leží Hornofranská vrchovina. Jde o jz. pokračování Hornofalcké vrchoviny a má i obdobnou geologickou stavbu. Čedičové kužely a jiné vulkanické útvary se na jihu nevyskytují, jsou zde však nápadná vápencová pásma. Rozdíl spočívá také v reliéfu. Oproti Hornofalcké vrchovině se mezi protáhlými horskými hřbety zařezávají výrazná údolí. Je to důsledkem zahlubování Mohanu a jeho přítoků.
Franská Alba s Franským Švýcarskem Bavorsko
Nejzápadnější část geoparku patří k severní Franské Albě (Frankenalb), území budované vápenci s početnými krasovými jevy. V jádře Franské Alby se nachází Franské Švýcarsko (Fränkische Schweiz) s hlubokými údolími, malebnými skalnými útvary a jeskyněmi. Na přechodu do Hornofranské vrchoviny jsou široce rozšířeny pískovce.
Franská Alba s Franským Švýcarskem patří do turistické oblasti „Franské Švýcarsko“ („Fränkische Schweiz“). Leží zde Přírodní park Fränkische Schweiz-Veldensteiner Forst.
