Fotografie mamutího klu upravená a kolorovaná pomocí AI
Pravěké nálezy v Čisté u Svatavy (Lauterbach-Dorf,okres Falkenau a. E.\Falknov nad Ohří dnes Sokolov)
(článek z dobového tisku)
Od Rud. Köhlera.*) Ze zprávy pana Ing. Hnatka ze stavební firmy bratří Redlichů v Brně, provozu skrývky „Friedrichzeche“ (Bedřichova jáma) v Čisté u Svatavy (Lauterbach-Dorf), z 28. ledna 1921, která se ke mně dostala díky laskavému zprostředkování pana M.U.Dr. F. Mießla ze Svatavy, vyplývá následující: Od podzimu 1919 provádí výše uvedená stavební firma bagrovací práce na dole Bedřichova jáma v čisté na zakázku První české sklářské společnosti a.s. v Oloví. Výška skrývky činí 1–26 m nad uhlím. Samotný materiál skrývky se kromě tenké vrstvy humusu skládá z hlíny, šedého a modrého jílu, místy promíchaného s kameny. V prosinci 1920 byl 30 m od severní hranice, v hloubce 8–10 m pod zemským povrchem, asi 1 m nad uhlím, nalezen úlomek 60 mm dlouhého jeleního parohu. 13. ledna 1921 byly ve stejné hloubce poblíž prvního naleziště opět nalezeny zbytky zvířat. První vybagrovaný kus byl mamutí kel o délce 2 m, s obvodem konce 45 cm a hmotností 42 kg. Silnější konec klu byl v noci při bagrování ulomen. Dále byl při dalších pracích na stejném místě nalezen kus zakřiveného rohovitého útvaru (zub mladého mamuta?) o délce 1 m, v nejsilnějším místě 8 cm, uprostřed 7,5 cm a na druhém konci 4 cm silný. Vedle ležely ještě vykopány shnilé zbytky kostí, z nichž se však velmi málo zachovalo, neboť se okamžitě rozpadly. Alespoň částečně se zachovala holenní kost v následující formě:
Měřítko v cm (Nákres: 17 / 60 / 11 / 21)
Rozměry v cm. Také mamutí zub byl při vykopávání velmi měkký, teprve po 1–2 vrstvách materiál ztvrdl. Je velmi pravděpodobné, že v blízkosti naleziště jsou ještě další zvířecí zbytky. Tento závěr lze vyvodit z toho, že během dalších prací byly nalezeny ještě menší úlomky kostí. Při největší opatrnosti však nebylo možné dosud vyzvednout další celé kusy kostí.
*) Všechny ostatní zprávy šířené v novinách neodpovídají skutečnosti.
(Unser Egerland 4/1921)
Fotografie z Unser Egerland v původním rozlišení
Zpráva uvádí, že kosti byly při vykopání velmi měkké a vytvrdly až po několika dnech na vzduchu. Mnoho drobnějších úlomků se bohužel při manipulaci okamžitě rozpadlo. Autor zprávy, Rudolf Köhler, v závěru upozorňuje, že ostatní zprávy v tehdejším tisku se nezakládají na pravdě.
Hlavička vlastivědného časopisu Unser Egerland, který přinesl zprávu (seriózní) o senzačním nálezu
Specifikace a stav nálezu
Morfologie klu: Hlavní kel o délce 2 metry byl na svou délku neobvykle těžký (42 kg), což naznačuje, že byl velmi dobře mineralizovaný, i když byl bezprostředně po vykopání měkký. Koncový obvod 45 cm odpovídá robustnímu dospělému samci mamuta srstnatého (Mammuthus primigenius).
Druhý kel: Menší, metr dlouhý kel byl výrazně tenčí (středový průměr cca 7,5 cm). Autor zprávy Rud. Köhler se domníval, že patřil mláděti, ale v paleontologii může jít také o kel samice, které bývají menší a méně zakřivené než u samců.
Geologické uložení: Kly neležely přímo v uhelné sloji, ale v nadloží tvořeném pleistocenními jíly a hlínami (tzv. letten). Tato vrstva fungovala jako přirozený izolant, který kosti zakonzervoval po desítky tisíc let, dokud do nich nezasáhla lžíce rypadla.
Model mláděte mamuta v expozici Muzea Sokolov
Dobové souvislosti (1921)
Těžební společnost: Práce prováděla brněnská firma Brüder Redlich (Bratři Redlichové), což byla jedna z nejvýznamnějších stavebních a těžebních firem v Rakousku-Uhersku a následně v ČSR. Specializovali se na velké zemní práce a železnice.
Zákazník: Těžba probíhala pro firmu Erste Böhmische Glasindustrie A.G. (První český sklářský průmysl) se sídlem v Oloví (Bleistadt), která uhlí z dolu Friedrichzeche využívala k vytápní svých sklářských pecí.
Lokalita dnes: Důl Friedrichzeche byl povrchový a obec Čistá u Svatavy zanikl v důsledku těžby hnědého uhlí. Dnes se v blízkosti nachází jezero Medard. Foto z Unser Egerland po úpravě
Nález byl ve své době velmi sledovaný, o čemž svědčí i zmínka o „nepravdivých zprávách v novinách“. Podobné nálezy v uhelných pánvích na Sokolovsku a Mostecku pomáhaly vědcům zmapovat tzv. mamutí step, která se zde rozkládala v poslední době ledové.
Foto z Unser Egerland po úpravě
V dobovém tisku z počátku roku 1921 vzbudil nález v Lauterbach-Dorfu (Čisté) značný rozruch, což vedlo i k oněm nepřesnostem, o kterých se zmiňuje váš text. Zprávy o „obřím mamutovi od Falknova“ (Falkenau, dnes Sokolov) se šířily regionálními listy i odbornějšími periodiky.
Zde jsou další dohledané souvislosti a zprávy:
V lednu a únoru 1921 se zprávy o nálezu objevily v německojazyčných listech jako Egerer Zeitung (Chebské noviny) nebo Falkenauer Zeitung.
Mamutí kel (dochovaná část) v expozici Muzea Sokolov
Senzační tón: Prvotní zprávy byly často přehnané. Některé listy uváděly, že byl nalezen „celý mamut“, což Rud. Köhler v předloženém textu uvádí na pravou míru – většina kostí se totiž při dotyku rozpadla.
Zapojení veřejnosti: Zprávy podnítily zájem místních sběratelů a amatérských badatelů, což vedlo k nutnosti lokalitu lépe hlídat před nepovolanými osobami.
Dobový tisk chybně uváděl:
Reprofoto původní zprávy z Unser Egerland
Zajímavost: Tento konkrétní nález je v regionální literatuře dodnes citován jako jeden z nejvýznamnějších důkazů osídlení oblasti mamuty, protože v takové nadmořské výšce nejsou nálezy mamutů tak běžné jako v nížinách Moravy.
Školní obraz mamuta. Sbírka Muzea Sokolov