Geopark v sobě zahrnuje geologické jevy zvláštního významu a skupiny geotopů, mající regionální i národní význam pro geovědy a geologickou vzácnost. V činnosti geoparku se uplatňují objekty geologického, archeologického, ekologického, historického či kulturního významu. Je uznáním vztahu mezi lidmi a historií země a využití znalostí pro hospodářský rozvoj území, především prostřednictvím tzv. geoturismu. K tomu se využívá spolupráce mezi geoparkem, místní samosprávou, podnikatelskými subjekty a dalšími zájmovými skupinami. Kromě toho přispívá k všeobecné povědomosti a vzdělávání v oblasti geovědních a přírodních disciplín, přispívá k rozšíření osvěty mezi obyvateli a turisty, k pochopení přírodního prostředí, k ochraně geologického dědictví v závislosti na trvale udržitelném regionálním rozvoji.
V případě geoparku se nejedná o území, které by nějakým způsobem omezovalo lidskou činnost vyjma oblastí, které již mají nějaký ochranný status (CHKO, národní parky a další chráněná území). Jedná se tedy o zastřešení současných aktivit a jejich další rozvoj.
Vysoký kámen u Kraslic. Foto wikipedia (Lubor Ferenc)
Geopark Egeria je součástí přeshraničního Česko-Bavorského Geoparku, jehož území se rozkládá na území dvou států, Česka a Německa. Česko-Bavorský Geopark je krajinným celkem v srdci Evropy. Území Česko-Bavorského Geoparku na české straně pokrývá ze dvou třetin Karlovarský kraj (Geopark Egeria) bez jeho východní části (Doupovských hor, Žluticka a Toužimska), na jihu jeho plocha pokračuje do Plzeňské části GeoLoci (severní část okresu Tachov). V Německu, respektive v Bavorsku (Geopark Bayern-Böhmen) je území geoparku vymezeno čtyřmi okresy měst Wunsiedel, Neustat/Waldnaab, Bayeruth a Tirschenreuth.
První myšlenka vytvořit první přeshraniční geopark na česko-bavorském pomezí pochází z roku 2000, kdy po konferenci ve Španělském Molinos, kde byl definován statut Evropského geoparku a založena síť Evropských geoparků, přišli pracovníci hlubinného vrtu u Windischeschenbachu s návrhem založit přeshraniční geopark. Tento záměr dostal konkrétní podobu po vzniku krajů v roce 2002 a dne 25. června 2003 hejtmani Karlovarského a Plzeňského kraje společně se zemskými rady všech čtyř bavorských okresů (Landkreisů) podepsali společné prohlášení o přeshraniční spolupráci s cílem vyhlášení mezinárodního Česko-Bavorského Geoparku. Na Karlovarské straně (Geopark Egeria) se řízením geoparku ujímá Nadace Georgia Agricoly.
Foto: Goethe jako mineralog. Detail kašny v Aši.
V roce 2004 zadává vypracování rozsáhlé studie proveditelnosti a je vytipováno 41 nosných lokalit a 57 hůře přístupných lokalit, které jsou rozděleny do šesti základních témat. V roce 2005 Česko-bavorský geopark přejímá Karlovarský kraj a tuto studii předkládá v rámci žádosti o Evropské peníze ze Společného regionálního operačního programu. Tato žádost neprošla hodnocením, což vedlo k rozpadu kompletního projektu na dílčí části, které se postupně snažíme realizovat.
Foto: Žulová skála - Libá/Dubina
2006: Při muzeu Sokolov vzniká management, zodpovědný za řízení geoparku.
2006/2007: Projekt instalace informačních tabulí. Financování probíhalo z fondů Evropské unie SROP a rozpočtu Karlovarského kraje v celkové hodnotě bezmála 1.800 tisíc Kč včetně neuznatelných nákladů. Tyto tabule je možné vidět po celém území geoparku na 27 převážně přírodních lokalitách. Jejich celkový počet je 46 a obsahově jsou zaměřené na geologii, hornickou historii, lázeňství, těžbu uhlí a rekultivaci, mineralogii a vulkanismus, což představuje 6 základních témat geoparku.
Jako podpora propagace informačních tabulí bylo v rámci projektu vytisknuto 18000 kusů letáků.
2008 – 2011: příprava projektu Dílčí projekty stavebně-montánního charakteru v rámci projektu Česko-bavorský geopark – v roce 2011 podáno do ROPu – nebylo schváleno.
4. 6. 2010 se Geopark Egeria stává spolu s Geoparkem Český ráj 1. Národním geoparkem v ČR
2010 – 2015: příprava a realizace projektu Česko-bavorský geopark – přírodní dědictví jako šance pro region spolufinancovaného z Cíle 3, MŽP a MMR a Muzea Sokolov.
Výstupy projektu 150 000 ks letáků, 2000 ks knih o Geoparku, Geoturistické mapy s vyznačením významných lokalit, environmentálně naučná stezka v Krásně, naučný film o Geoparku, výstava o ČBG. Jako nosné téma projektu na české straně byly využity moderní technologie k interpretaci krajiny jako bee-tagy/QR kódy (410x), audioprůvodci MP3 stezkami (10x).
2013: zpřístupnění dolu Jeroným (část podzemí SDD1).
2014: úspěšná revalidace titulu Národní geopark
2014 – 2015: Realizace projektu Česko-bavorský geopark – zpřístupnění dolu Jeroným - vstupní objekt dolu Jeroným (ROP).
2015 – 2016: Vybudování zázemí pro vstup do Štoly č. 1 v Jáchymově (ROP).
Vstupní budovy, u posledních dvou jmenovaných projektů, slouží (kromě zázemí pro důlní díla) i jako informační centra ČBG - Egerie.
2015 – 2018: dotisk letáků, knihy o geoparku a geoprůvodců
2018: výměna cca 35 informačních tabulí a vytvoření brožury o hornických měst a obcí Geopark Egeria.
2018 – 2022: vydání 4 druhů průvodců po lokalitách Geoparku označených QR kódy.
2019 – 2022: - Realizace projektu Žula a voda z přeshraničních fondů EU.
Foto: Kladská
V rámci sekce Česko-Bavorského geoparku při Muzeu Sokolov, příspěvkové organizaci Kalovarského kraje byly vyvíjeny a realizovány další aktivity a projekty (prezentace na konferencích, přednášky, výstavy, spolupráce se školami atd.), které nejsou výše uvedeny.
Cílem vytvoření národního geoparku byla podpora udržitelného rozvoje příslušného regionu, umožnění vzdělávání veřejnosti o hodnotách příslušného regionu a přispění k výuce a výzkumu v geologických vědách. Prostřednictvím vhodných aktivit, neohrožujících bezprostředně geologickou hodnotu území, vzbudit zájem místní i turistické veřejnosti o poznání geologické hodnoty území. Dále spolupracovat prostřednictvím řídícího orgánu geoparku s orgány ochrany přírody a krajiny při vytváření vhodných produktů spojujících interpretaci geologického dědictví a jeho udržitelné využívání s aktivitami ekologicky šetrného cestovního ruchu. Ochrana a zachování půdního geologického bohatství a geologických celků.
Kontrola činností národního geoparku probíhá formou opětovného zhodnocení území národního geoparku (revalidace), a to jednou za 4 roky. Kontrolu provádí 2 členové Rady tzv. mentoři.Jeden mentor by měl být odborníkem na udržitelný CR a 2. mentor je zpravidla geolog. Dále management příslušného Národního geoparku jednou za rok odevzdává monitorovací zprávu o současném stavu a dalších aktivitách, které naplňují poslání Národního geoparku.
Další směřování
Díky výše uvedeným zrealizovaným akcím byla na území Geoparku Egerie vytvořena kvalitní a rozsáhlá informační infrastruktura, která je dle mého názoru jedna z největších v ČR a srovnatelná s některými Evropskými geoparky. Je to především díky finanční podpoře Karlovarského kraje. Jediným nositelem celého projektu je Muzeum Sokolov příspěvková organizace Karlovarského kraje, respektive oddělení Česko-Bavorského Geoparku. Národní geopark Egeria má rozlohu 2,5 tisíce km2 a tím patří mezi největší Geoparky u nás. Je potřeba si uvědomit, že při vzniku Evropských geoparků byl vytvořen koncept rozvoje celého území Geoparku. V současné době, po vybudování potřebné infrastruktury, je nutné se dále v rámci geoparku zaměřit na rozvoj celého jeho území. Tady je ovšem problém s tím, že jediným nositelem je právě Muzeum, které management celého území až do nedávna zjišťovalo pouze jedním zaměstnancem.
Závěr
Při vzniku Česko-Bavorského Geoparku se počítalo s širší propagací méně významných lokalit, respektive využití velkých a významných lokalit k propagaci těch méně známých, a se zpřístupněním některých především montánních památek. Toto se z větší části již povedlo. Nyní bude nutné rozhodnout o dalším směřování a rozvoji geoparku a to i v návaznosti na další aktivity, které v rámci území již probíhají. Geopark by měl být i o životním stylu jeho obyvatel. Základní infrastruktura již byla vybudovaná, teď je třeba se zaměřit na rozvoj celého území Geoparku Egeria.
Autor: Jiří Loskot
Foto 1: Mapka území tří geoparků
Foto 2: Kamenné srdce v parku u Muzea Sokolov
Foto 3: Kamenné moře u Kraslic